Rozhledna Poledník

Rozhledna Poledník na vrchu Poledník (1.315 m.n.m.)

Rozhledna Poledník se nachází v národním parku Šumava na vrcholu stejnojmenné hory (někde jsem též četl název Polední hora) v nadmořské výšce 1.315 metrů. Na první pohled zaujme každého zajímavý tvar tohoto 37 metrů vysokého objektu. Za krásným kruhovým rozhledem musí člověk po širokém schodišti vyšlápnout 227 schodů. Uvnitř rozhledny je několik vyhlídkových pater, kde jsme si prohlédli zajímavou výstavu na téma šumavská příroda a vojenská minulost tohoto místa. Také při stoupání po schodišti se člověk dočte užitečné informace a prohlédne si interesantní fotografie. Poslední a jediné otevřené vyhlídkové místo je přístupné po krátkém a prudkém žebříku. Ale stojí za to tam vylézt. Člověka čeká úžasný zážitek při výhledech z jedné z našich nejvýše položených rozhleden.

V minulosti tomu však bylo trochu jinak. Zdejší vojenský areál s betonovou věží byl vybudován v nepřístupném vojenském pásmu v 60. letech 20. století. Vzhledem k blízkosti česko-německé hranice sloužil objekt ke sledování činnosti v sousedním imperialistickém Německu, k odposlechu i rušení signálu tamních radiových či televizních vysílačů.

Jedny z nejkrásnějších výhledů na velkou část Šumavy i Bavorského lesa se nabízejí teprve od roku 1998. Původní věž byla přestavěna na rozhlednu, ostatní vojenské objekty byly zbourány a na jejich místě bylo zbudováno občerstvení a turistické odpočívadlo. Slavnostní otevření rozhledny se konalo 18. července 1998. V současné době se jedná o jednu z nejnavštěvovanějších rozhleden. Otevřena je v sezóně.

Poledník je součástí mohutného hřbetu se zaoblenou protáhlou vrcholovou plošinou. Kopec je zalesněn horskou smrčinou, mnoho stromů je ale poškozeno kůrovcem nebo vichřicemi. Nedaleko rozhledny je dřevěný kříž a u něho geodetický bod. Východní svahy byly kdysi vymodelovány ledovcem a jsou na rozdíl od ostatních částí vrcholu více prudké. Nachází se tam bezvodý kar Stará jímka či Prášilské jezero.

Nejkratší a nejjednodušší přístup je od Prášil po zelené a následně červené turistické cestě. Tato trasa je vhodná i pro cyklisty a v zimě pro běžkaře. Poledník leží vzdušnou čarou přibližně pět kilometrů jihovýchodně od Prášil, ale po cestě je to sem asi o tři kilometry více. Při cestě tam nebo zpět bych doporučil si zážitek umocnit návštěvou zajímavého Prášilského jezera. (http://www.turistika.cz/mista/prasilske-jezero--1). Při plánování další trasy (kdyby se nechtěl člověk vracet do Prášil) je potřeba počítat s tím, že některé pohraniční cesty v okolí jsou po většinu roku (mimo období 1.7. - 30.9.) uzavřeny kvůli hnízdění tetřeva hlušce.

Ještě jedna věc mne na vrcholu zaujala. Nachází se zde místa, které je ohrazené a označené jako nouzové nocležiště. Dočetl jsem se, že to je jedno ze šesti, která od roku 2008 fungují v NP Šumava. Má celoroční provoz a lze tady povoleno přespat jednu noc od 18:00 do 9:00. Rozdělávat oheň se nesmí a odpadky je potřeba uklidit. Potud vše v pořádku, ale není mi úplně jasné, zda člověk v nouzi (patrně putující bez vybavení) ocení zatravněnou a nijak nechráněnou plochu. Kdyby se to nejmenovalo nouzové, ale příležitostné nocležiště, tak bych tomu rozuměl, ale takto nevím? V Alpách mají tzv. "Winterraum", kde se člověk schová před deštěm nebo vánicí. NP Šumava však zvolil jinou, neotřelou, možná zajímavou pro mne však nepochopitelnou variantu. Ještě jednu "zajímavou" informace se lze na ceduli dočíst. Kapacita nouzového nocležiště je totiž omezena. To znamená, že člověk pohybující se v okolí Poledníku, si musí nejprve zjistit, kolik potenciálních lidí by se mohlo v tu dobu dostat do stavu nouze, a podle toho se zařídit. Asi tomu nerozumím. Jistě však vím, že kdybych se na Poledníku ocitl v nouzi, tak si raději zalezu po přístřešek vedle rozhledny, než bych využil služeb nouzového nocležiště. Nachází se tam také venkovní krb, kde je určitě zakázáno rozdělávat oheň, ale kdyby byl stav nouze nejvyšší?