Zajímavá vodní místa
Voda je základní látkou vnitřního prostředí organismu a nachází se v každé buňce i mezibuněčném prostoru. Voda tvoří převážnou část krve i mízy stromů a více než 70% zemského povrchu je pokryto vodou. Celkem by se na naší planetě mělo nacházet 1.384.120.000 km3 vody. To už je celkem dost důvodů, abych si při svých cestách všímal vody, jednoho ze čtyř živlů světa. Umí být krásná a nevinná i záludná a ničivá. O tom, že je voda významná pro lidstvo, není pochyb. Však také lidé ustanovili 22. března Světovým dnem vody.
Řeky, říčky, potoky,
jejich prameny či soutoky,
nesmělé studánky i prudké vodopády,
mosty, lávky nebo pouhé brody,
jezera, rybníky či moře,
za vším je voda pramenící na louce či v hoře.
Některé řeky pramení na obloze, vstupují do země a vyvěrají na povrch. Že tomu tak není? Možná ne, možná ano. Přesto své putování za vodou v Česku začínám v Krkonoších u pramene Labe, jedné z největších řek v Evropě.
*
Nepřetržitý proud času je možno zobrazit například tokem vody v korytech řek. Mnoha řek na různých místech a v různých krajinách. Tento příklad je pozoruhodný tím, že všemi potůčky od jejich pramene a přeměnu v potoky či soutoku s řekami, ale také rybníky a jezery protéká stejný obsah, zdánlivě obyčejná voda. I v té nejdelší řece na našem území, která pramení na Šumavě. Vltava je nejenom nejdelší, ale také nejznámější a nejopěvovanější českou řekou.
*
Řeku Vltavu je možné si prohlížet z různých míst. Za návštěvu určitě stojí výlet k následujícím dvou vyhlídkám, jejichž kouzlo je dáno také tím, kterak se řeka zařezává do zdejší krajiny. Je to ideální místo k úvahám, zda řeka teče odněkud nebo někam. Je blíž pramen, který představuje minulost nebo moře, které je budoucnost?
*
*
*
*
Vltava odvodňuje největší území v Čechách, k čemuž jí dopomáhají její přítoky. Jeden z nich sice existuje, ale vlastně vidět není:
*
Zajímavých soutoků řek je samozřejmě více. Například nedaleko Prahy se do Vltavy vlévají hned dvě známé řeky:
*
*
Kousek předtím, než končí Vltava svou pouť, se nachází jedno zajímavé místo:
*
Když píši o řekách Labe a Vltava, nemohu zapomenout se zmínit o městě Mělník, kde se nachází náš nejznámější soutok řek.
*
Další známou českou řekou je Ohře. Koukám na ni skoro každý den a tak jsem se jednoho dne vydal hledat její pramen. A jak jsem byl překvapen.
*
O této zajímavé řece toho lze samozřejmě napsat více. Jednou se k tomu určitě dostanu. Tentokrát jsem si vyhlédl jeden z jejích přítoků. Říčka Rolava se vlévá do Ohře v Karlových Varech:
*
Další neméně zajímavou řekou je Berounka. Tato malebná řeka, o které se říká, že je jedna z nejkrásnějších řek v České republice, nikde nepramení. Jak si většina lidí pamatuje ze školních lavic, vzniká soutokem čtyř řek - Mže, Radbuzy, Úhlavy a Úslavy.
*
Šumava, to není jenom Vltava. Zajímavá jsou také určitě říčky Vydra a Křemelná, které se zdejším krajem vlní jako nádherné tyrkysové stuhy. Člověk může putovat podél jejich toku a pozorovat čirou vodu, která plyne někdy klidně, aby se po chvíli řítila po kaskádách, uhýbala mezi kameny či tvořila menší jezírka a malé vodopády.
*
*
Bílina, krásná říčka, po které jsem se plavil a něco o tom napsal:
*
Vody řek a potoků zásobují na své cestě jezera, rybníky či nádrže. Některá velice zajímavá jezera se nacházejí například na Šumavě.
*
*
*
Je zajímavé, že voda, dárkyně života, je rodu ženského. Tak jako Bohyně Matka, jediná svrchovaná nejvyšší síla, bez které by život nebyl možný. Někdy se však tato dáma chová nevyzpytatelně. Vody občas přiteče více, než je potřeba a tak se začaly na řekách již v dobách minulých stavět přehrady a budovat jezy jako ochrana před povodněmi. Přehrady jsou pro mne občas rozporuplným jevem, především kvůli svému zásahu do úžasné přírody a té kráse, která zmizela pod vodou. Na druhou stranu po určité době návštěvník místa ocení nově vzniklou krásu. Některé přehrady jsou dokonce ozdobou krajiny nebo přehradní hráze či jezy jsou technickými památkami.
*
*
*
Česko je sice země bez přístupu k moři, ale některé vodní plochy jsou svou velikostí k němu přirovnávány. Většinou (i ty menší) mají své kouzlo, pro které stojí se okolo nich toulat.
*
*
*
*
Perlou mezi vodními plochami jsou dle mého názoru rybníky. Třeba ty v jižních Čechách. Kdysi dávno tam člověk okolo močálů postavil hráz, na níž zasadil duby a vznikl tak první rybník. A nezůstalo pouze u jednoho.
*
Když zjistili lidé, že se potřebují dostat na druhou stranu řeky či potoka, začali stavět mosty. Dřevěné, kamenné či kovové. Mosty byly stavěny, aby spojovaly. Posléze však dějiny ukázaly, že občas také mosty rozdělují a někdy dokonce i zabíjejí. Při přecházení po mostech je dobré vnímat krásu, které je všude kolem dost. Například kamenné sochy, které se na mostech nacházejí. Jejich dokonalé tvary působí klidně a vyrovnaně, většinou představují muže, žen je na mostech málo. Některé sochy pozorují kolemjdoucí, jiné shlížejí dolů na proudivou řeku, stejně jako tak činili básníci při skládání svých veršů.
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
Zatím jsem psal o mostech, které byly postaveny nad vodou. Ale mosty mohou také sloužit k tomu, aby vedly vodu nad cestou, jiným vodním tokem nebo nad železnicí.
*
Byly doby, kdy lidé budovali velice zajímavé a náročné stavby - například Opatovický vodní kanál a Semínský akvadukt
*
Také Hromnické jezírko vzniklo uměle a má velice zajímavou historii
*
Vodopády mohou být nízké či vysoké, úzké nebo se širokou přepadovou hranou. Některé také mohou vytvářet zajímavé, stupňovitě uspořádané peřeje. U některých vodopádů slyší člověk již zdáli hřmot burácející vody, která padá z ostré skalní hrany do velké hlubiny, naopak některé vodopády by skoro ani nenašel, jelikož ho přivítá jen malý čůrek vody. Ve většině případů ale naštěstí objeví krásnou a čerstvou tekoucí vodu i příjemně vysokou vlhkost okolního vzduch.
*
*
*
Lidé hloubili dlouhé kanály a kopali úzké stoky, aby důmyslným způsobem přivedli vodu do míst, kde ji potřebovali. Někdy menší, jindy obrovské, až několik desítek kilometrů dlouhé vodní systémy měly různé funkce - přiváděly vodu k mlýnům či hamrům, plavilo se v nich dřevo nebo pěstovaly ryby. Bez využití moderní techniky a geodetických přístrojů zvládali tehdejší šikovní měřiči přesně vytýčit minimální sklon mnohdy i v rovinaté krajině.
*
*
Povídání o vodě jsem začal u pramene řeky Labe. Jsou však místa s pramenící vodou, která jsou sice méně známá a ne tolik navštěvovaná, ale dle mého názoru jsou také úžasná a velice zajímavá. Bohužel v dnešní moderní době mnoho přírodních zdrojů zaniká, ztrácí se nebo pustne. A tak mnohdy najít přirozený a volně přístupný pramínek čisté vody nebo krásnou studánku s pitnou vodou se rovná malému zázraku. Kdysi byly prameny a studánky pro poutníka důležitým zdrojem pitné vody a proto se o ně lidé pečlivě starali. Dnes už se výletník sice bez plastové lahve neobejde, ale když se na něho usměje štěstí, může objevit dokonce zázračnou či kouzelnou studánku nebo vodu s léčivou mocí.
*
*
*
*
V Roudnici nad Labem lze spatřit Rudný pramen, který dal podle pověsti jméno tomuto městu.
*
Kde nebyla voda, museli hloubit studnu. Ve městě Mělník se jim podařilo vykutat takovou, která je dnes nejširší známou studnou v České republice.
*
Na západě České republiky pramení říčka Bílý Halštrov, která sice po 11 km opustí naší republiku, ale teoreticky bychom se po jejích vodách mohli zase k nám vrátit (to by bylo ale delší a složitější putování). Po několika kilometrech svého toku napájí říčka vodní nádrž Bílý Halštrov. V blízkosti se nachází Dolní Paseky (městská část Aše) a jeden zajímavý minerální pramen.
*
*
*
*
*
Doposud jsem se ve svém povídání o vodě pohyboval po Čechách, až nyní se dostávám na Moravu, kde jsem se byl podívat u jednoho zajímavého soutoku řek.
Komentáře
Okomentovat
Děkuji vám za každý komentář :)