Hřbitovy

Člověk nemusí být nutně příznivcem Společnosti přátel žehu nebo členem obdobně zaměřeného spolku, aby čas od času navštívil nějaký ten hřbitov.

Židovské hřbitovy

Staré židovské hřbitovy mnozí ani mezi klasické památky neřadí. Jsou totiž zvláštní a tajemné, ale dle mého názoru též kouzelné a velice zajímavé. Některé z nich jsou udržované a na mapě dokonce označené jako turistické cíle. Jiné, schované v lese daleko od obce, lze objevit jen stěží a cesta k nim je zarostlá.

Židovské hřbitovy jsou na našem území ve velkém počtu. Židé měli mrtvé v hluboké úctě, což znamenalo neporušitelnost hrobů na věčné časy. Tím se lišili od křesťanů, jelikož neznali exhumaci. Židovský hřbitov také nebylo možno zrušit a převézt ostatky mrtvých, ani když opodál vznikl hřbitov nový. Situaci, kdy byl hřbitov celý zaplněn, řešili v některých případech také tím, že navezli na staré hroby vrstvu zeminy a do ní pohřbívali další zemřelé. Staré židovské hřbitovy jsou na mnoho místech tím jediným, co zůstalo v dané obci z židovských památek, jelikož většina ostatních staveb (synagoga, modlitebna) byly zbořeny.

Hebrejština má pro výraz hřbitov různá pojmenování - "dům věčnosti" (bet olam), "dům života" (bet hachajim) či "dům hrobů" (bet kvarot). Mě se nejvíce líbí "zahrada života". Židovské hřbitovy jsou o poznání tajemnější než ty křesťanské. Plynulé křivky náhrobků nasázených vedle sebe vykukují z trávy i všudypřítomného břečťanu, ornamenty a hebrejské písmo vytesané na náhrobních kamenech navozují nevšední atmosféru. Na některých místech se jedná o již třetí židovský hřbitov v historii (Kroměříž).