Zaječí hora – zcela jistě nejzápadnější tisícovka a patrně nejmenší rozhledna České republiky

Zaječí hora či Zaječí vrch lze na mapě objevit lehce, v terénu je to již maličko obtížnější. Ale určitě se vyplatí se tam vydat. Tento kopeček totiž má několik "nej". Jedná se o nejvyšší vrchol Přebuzské hornatiny, tu sice moc lidí nezná, ale je to tak. Českou republiku by už mělo znát více lidí, a tak informace, že se jedná o nejzápadnější tisícovku, je zcela jistě zajímavá. Ještě by šlo dodat (i když si to každý logicky odvodí), že tento kopeček je také nejzápadněji položený v Krušných horách a vzhledem ke svému názvu také poslední v přehledu krušnohorských tisícovek.

Vrchol Zaječí hory je vlastně plošina nebo možná správněji se jedná kopec s plochým temenem. Ono to ani tak není důležité. Člověk toho tady moc nevidí, jelikož je vrchol zarostlý smrkovým porostem, které doplňují paseky. Je zde samozřejmě geodetický bod, který se těžko hledá mezi vysokou trávou. Blízko něj je nejvyšší místo s výškovou kótou 1.009,7 metrů (na některých mapách 1.009 m.n.m, na jiných 1.010 m.n.m.). Také to se špatně nalézá, jelikož vrcholová plošina je tvořena několika valy z kamenů, pařezů a hlíny okolo cest. Hromady, jejichž výška se pohybuje mezi jedním a dvěma metry, jsou značně a zajímavě tvarované a zarostlé. Jedná se o pozůstatek těžby dřeva z konce minulého tisíciletí.

I přesto bych doporučil těm, kdo se toulají v okolí, zajít nebo zajet na horském kole do těchto míst. Je tady totiž další "nej", alespoň podle mne. Přibližně 400 metrů od vrcholu se nachází nejmenší rozhledna nebo možná také největší posed. Od křižovatky lesních cest, které nemusí být vyznačeny na turistických mapách, je potřeba se vydat na severovýchod po rovné cestě s mírným klesáním. Na jejím konci člověk uvidí posed, ale netřeba se k němu vydávat, je lépe v klidu pokračovat do levotočivé zatáčky, za níž je již vidět zmiňovaný maxi posed nebo mini rozhledna. Pro rozhlednu hovoří krásné výhledy na okolní Krušné hory včetně nejvyššího Klínovce, do Čech, do Němec (Sasko), no prostě úžasné pohledy, kam oko a počasí dovolí. A také stůl (bez lavic) na vyhlídkové plošině. Pro posed by zase hovořilo schodiště, no ono to není schodiště, ale žebřík. Jedná se o jednoduchou, nevysokou (5 až 6 metrů?), dřevěnou stavbu. Označení nemá žádné, proto ta má vnitřní diskuze o rozhledně a posedu. Dodávat, že rozhledna je volně přístupná bez časového omezení, je zbytečné. Je pravda, že v zimě to bude asi s přístupem horší.

Zaječí hora se nachází asi tři kilometry severně od Nových Hamrů a přibližně stejně daleko západně od Horní Blatné. Nejbližší přístup je patrně ze silnice Nové Hamry - Horní Blatná, ze které je potřeba odbočit vlevo necelý kilometr před místem "Vlčina - hájovna". Je zde asfaltová silnička se značenou cyklotrasou, známá především v zimě jako krušnohorská lyžařská magistrála. V nejvyšším místě cesty, která nemá klasické turistické značení, se nachází na pravé straně turistický přístřešek. Okolo něho je nutno se vydat na neznačenou, ale celkem výraznou lesní cestu. Chůze či jízda na kole do mírného kopce není dlouhá, asi po 300 metrech jsme u vrcholu.

Já jsem se k Zaječímu vrchu vydal z druhé strany, od bývalé obce Jelení. Na jejím začátku (ve směru od Horní Blatné) je plocha na zaparkování automobilu. Člověka zde hned na začátek čeká prudké stoupání zakončené mírnou rovinkou s turistickým přístřeškem. Ale zde ještě neodbočovat! Cesta vlevo vede k hranicím, a sice teoreticky i na požadovaný vrchol, ale značně krkolomně. Je potřeba pokračovat z kopce a do kopce, až na zmiňované nejvyšší místo cesty, kde se nachází na levé straně turistický přístřešek. Další pouť k Zaječí hoře jsem již popsal.

Snad ještě dodat, že nejbližší železniční zastávka je v Horní Blatné. Vlak zastavuje i v Nových Hamrech, ale odtud je to sem dále. Autobusy budou zastavovat také nejblíže asi v obou zmiňovaných místech. Délku a krásu či záludnost putování od těchto dopravních prostředků nemám vyzkoušeno.