Dokonalé univerzální víno

Uprostřed důkladně oploceného a přísně střeženého areálu stál podivný objekt, který svou pronikavě bílou barvou vytvářel dominantu rozlehlého firemního zázemí. Sídlo zde měla společnost International Wine Institute, která poslední dobou prosperovala velmi dobře. Postupem času se prodrala na výsluní přízně konzumentů a šťastnou shodou okolností dokázala přesvědčit i státní úředníky, že jen ona dokáže to, co její konkurenti nikoliv.

"Dobrý den, rád bych vás přivítal v International Wine Institute. Jmenuji se Treille Raisin a budu dnes vaším průvodcem. V případě jakýchkoliv dotazů se neváhejte na mě obrátit. A teď se můžeme vydat do naší testovací laboratoře. Následujte mě, prosím."

Dvacetičlenná skupina lidí, kterou tvořili především novináři a úředníci z Ministerstva moderní gastronomie, se vydala na dlouho očekávanou exkurzi. Nejprve delegát firmy zkontroloval jejich pozvánky a poté prošli za bedlivého dozoru ostrahy bezpečnostním rámem. Telefony, počítače, fotoaparáty, vše museli odložit. Výroba zvláštního utajení. International Wine Institute si nemohla dovolit žádnou špionáž. Státní zájmy si to žádají.

Jakmile prošel poslední člověk prověrkou, vydala se skupina do hlavní laboratoře. Všichni byli oblečeni v bílém, na hlavě pokrývky a na nohou návleky. V okamžiku, kdy čidla zaznamenala pohyb v místnosti, se rozsvítila světla. Nešlo si nevšimnout, že v institutu vládne pořádek a disciplína. Dvacet lidí se postupně rozestoupilo okolo velkého pultu, aby dobře viděli na průvodce i na stůl.

Treille Raisin se postavil tak, aby ho měli všichni na očích a začal: "Nebudu vás zdržovat dlouhým proslovem ani žádnými složitými odbornými výrazy. Základní údaje jste obdrželi na pozvánce."

Všichni, jimž sem byl dnes umožněn vstup, opravdu dopředu věděli, že firmě, která je pozvala, se podařil velký úspěch. Jako první na světě vyrobila univerzální víno a dokonale tím ovládla svět enologie.

"Takže bych rovnou přešel k praktické ochutnávce," pokračoval průvodce ve svém významně znějícím projevu. "Nyní nastává ten slavnostní okamžik, na který jsme všichni dlouho čekali. Jste mezi těmi šťastlivci, kteří mohou vstoupit do procesu a být přítomni chvíli, kdy světlo světa spatří první vzorek univerzálního vína s názvem Templ Wine."

Automatický robot podal tři nádoby průvodci, který z nich nalil do skleniček. "Berte si a nešetřete chválou. Bílé, růžové nebo červené. Barva je to jediné, co odlišuje. Chuť je dokonale univerzální. Výroba efektivní a rychlá. Záruční doba nekonečná. Pití vína je pro lidi šetrné, následky žádné. Člověk bude schopen při požití jakéhokoliv množství vína ihned fungovat bezchybně, naprosto bez jakýchkoliv negativ. Při dlouhém testovacím procesu kvality jsme na celé věci neshledali žádný nedostatek nebo snad nějakou nevýhodu či závažné riziko. Naopak, každým dnem jsme vyzdvihli nějakou přednost našeho skvělého moku."

"Náš převratný objev přinese neuvěřitelné výhody pro lidstvo, které tímto udělalo velký skok kupředu. Již žádné složité pěstování vína, sledování vinic ve dne v noci. Odpadne nejisté kvašení moštu z plodů vinné révy i neefektivní výroba vína v nezaručených podmínkách. Již nikdy by nemělo rozhodovat o konečné kvalitě vína množství slunečního svitu ani to, zda dostatečně naprší nebo bude celé léto sucho. Náš skvělý výrobek neohrozí mráz, vedro, zima, teplo, kroupy, vítr, plísně, hejna špačků, poloha vinic nebo umístění vinohradu na některé konkrétní rovnoběžce."

"Nevidím nikde návrh etiket, ani co bude na nich napsáno? A jak budou prodejci vína popisovat obsah lahve?" vznesl nesmělé dotazy jeden z novinářů.

"Etikety? Nebudou! A proč vlastně zatěžovat lidi takovými nesmyslnými pojmy jako vzhled, čirost, barva, vůně, chuť, harmonie, ročník, odrůda, vinařská oblast, popis půdy, délka kvašení či zrání v sudu. To je v dnešní době jednoznačně neefektivní záležitost a neskutečná ztráta času."

"Nová doba přináší nové výzvy, ke kterým je potřeba přistupovat s otevřenou myslí. A to se vám podařilo dokonale. Podle záznamů našeho ministerstva je vaše firma opravdu první, kdo přivedl víno k dokonalosti. K tomu vám patří uznání. Finanční příspěvek, poskytnutý Grantovou agenturou Evropského společenství chytrých států, byl využit přímo skvěle," řekl jeden z ministerských úředníků a přiměl ostatní k potlesku.

"Děkuji. Ale snad přeci jenom jedna zajímavost. V národním archivu jsme objevili informaci, že na začátku 21. století se jistá firma z okolí Čejkovic pokoušela o výrobu "průmyslového", avšak podle tehdejších předpisů nekvalitního vína a dokonce za to dostávala pokuty. Jak nesmyslné. Nechápu, co to bylo za dobu," dodal průvodce.

"Bílé, růžové nebo červené! Ochutnejte, abyste porozuměli, v čem tkví kouzlo našeho univerzálního vína," pokračoval zástupce firmy a naplnil sklenky pomocí robotického přístroje. "Na závěr ještě jedna důležitá informace. Náš dokonalý produkt ušetří též složité přemýšlení návštěvníkům restaurací a vináren, jaké víno si objednat. Nebudou již rozhodovat jejich chuťové buňky nebo druh podávaného jídla. A také obsluha to bude mít jednodušší. Postačí jim vznést jediný dotaz. Co si dáte? Bílé, růžové nebo červené?"

O nějakou dobu později a na jiném místě

Nad krajinou visel déšť, který nevěštil nic dobrého. Vězeňkyně v šedivých uniformách s pouty na rukou se procházeli po dvoře. Byla mezi nimi také, dnes nově příchozí slečna Aknel. Podle verdiktu soudu se dopustila vlastizrady. Svým chováním závažně narušila budování moderního univerzálního státu. Čeká ji dlouhý, pětačtyřicetiletý trest.

"Jak se ti daří?" zeptala se starostlivě jedna ze spoluvězeňkyň.

Aknel se rozhlédla okolo sebe a trochu přimhouřila oči. Byla v nich opatrnost i zvědavost. "Ty mě neodsuzuješ?"

"Tady nejsme, abychom se navzájem soudily, nýbrž abychom přežili."

Aknel se usmála. "Víš, stále tomu nemohu uvěřit, že jsem tady. Vždyť jsem chtěla jenom pěstovat révu a vyrábět víno. Po několika letech se mi konečně ujala tajně vyšlechtěná sazenice vinné révy a já mohla sklidit hrozny a vytvořit lahodný mok," povzdechla si.

"Vždyť jsi musela vědět, že je to šílený nápad. Jít vlastní cestou a vyrábět neuniverzální věci neschválenými postupy. Jak tě to mohlo jenom napadnout?"

"Jsou věci, které člověk neumí pojmenovat. Ale myslím, že víno má svou určitou vnitřní paměť, která byla schopna ve mě vyvolat vzpomínky na dávnou historii. A tak jsem navštívila zaniklou vesničku Rakvice na jižní Moravě, kde žili moji rodiče, jejich rodiče a mnoho dalších dobrých lidí. V polorozbořeném domku jsem na půdě našla deník mojí prapraprababičky. Jmenovala se Lenka a byla to úžasná vinařka. Když jsem byla malá, tak mi o ní maminka vyprávěla. Byla to doba, kdy sbírali dokonale vyzrálé hrozny a citlivou prací z nich vyráběli víno s výrazným rukopisem své rodné hroudy. Dodnes si pamatuji slova, jak v knize popisovala jednotlivá vína," povzdechla si slečna Aknel.

"Víno, které v té době vyráběly, se objevovalo na stolech v Kutné Hoře, Karlových Varech, pili ho lidé po celé zemi i v širém světě. Byla to doba, kdy si člověk mohl vybrat z desítek odrůd vín, která měla snad stovky osobitých vůní a elegantních chutí."

"Také já jsem chtěla zkusit vyrobit podobný skvělý mok. Například víno nádherné zlaté barvy s okouzlující vůní karamelizovaných rozinek, zralého angreštu, kompotovaných mandarinek i podmanivými nádhernými tóny medu. V jeho osobité chuti bys objevila harmonii letních broskví, manga i sušených bylinek a víno by tě překvapilo svou šťavnatostí a skvěle zakomponovaným zbytkovým cukrem. A co teprve harmonické víno s výrazným buketem černého rybízu, ostružin, brusinek, sušených švestek a projevem zavařených borůvek odpočívající ve francouzských jemnozrnných dubových sudech."

Jednoho pozdního večera v jednom úžasném sklípku, možná dnes nebo včera

Kouzelná noc zvolna vstřebává odcházející den a tma již pohltila všechny barvy slunce. Bujaře oslavující společnost však krásně svítící a nad Pálavskými vrchy se toulající měsíc nevnímá. Ono také skrze cihelnou klenbu moc dobře vidět není.

Halas mluveného, veršovaného i zpívaného slova se s množstvím vypitých doušků zvyšoval. Místo úžasné hvězdné oblohy směřují zraky všech přítomných k jiné třpytící se hvězdě, k té, která září na vinném nebi. Báječná žena a skvělá vinařka slaví dnes pětačtyřicáté narozeniny. Dýchánek se skvěle vydařil a majitelce vinařství vůbec nevadí, že musí zvládat také roli degustátora.

Nad ránem...

"Lenčo, nespinkej! Sice jako oslavenkyně máš nárok usnout na stole, ale jako hostitelka nikoliv," zaslechla známý hlas kamarádky.

"Omlouvám se, nějak jsem se zasnila a přestala vnímat realitu kolem sebe. Měla jsem hrozný sen, ale to by bylo na dlouhé vyprávění," odmlčela se.

"Abych nezdržovala. Co si dáte? Bílé, růžové nebo červené?"