Kaple sv. Máří Magdalény u Čechova mostu

V Praze na nábřeží Edvarda Beneše v bezprostředním sousedství dnešního Čechova mostu se nachází zajímavá kruhová barokní kaple. Jmenuje se Kaple sv. Máří Magdaleny.

Jedná se o raně barokní stavbu, kterou byla postavena roku 1635 na klášterní vinici cyriaků (Řád Křižovníků s červeným srdcem) pro vinaře z letenských vinic a voraře, kteří zde vzdávali Bohu díky za pomoc při proplutí nebezpečných úseků Vltavy. Jako její autor bývá uváděn slavný pražský architekt italského původu Giovanni Baptiste de Barrifis (uváděno též jméno Jan Dominik de Barifis). Stavbu nechal postavit převor výše zmíněného špitálního řádu, Jan Chrisostom Trembský.

Kaple prožila během své historie mnoho zajímavých věcí. Ke konci třicetileté války ji obsadilo švédské vojsko, roku 1784 ji dal císař Josef II v rámci Josefínských reforem zrušit. Až do počátku 20. století pak sloužila převážně jako skladiště. Kaple byla znovu obnovena a vysvěcena roku 1908, kdy ji do své péče převzala Starokatolická církev.

V padesátých letech byla v souvislosti s výstavbou obřího Stalinova pomníku prováděna přestavba letenského nábřeží a předmostí Čechova mostu. Kapli v důsledku komunikačních úprav předmostí hrozilo zboření. Takové věci se stávaly. Co existovalo stovky let, najednou během chvíle již nemusí být. Stavby se bourají, někdy také přestavují, ale jenom málokdy se stěhují. V tomto případě se na kapli usmáloštěstí a bylo rozhodnuto o jejím přesunu a tak se tato svatyňka stala unikátní svým osudem. Uvádí se, že k podobné události v tehdejším Československu došlopoprvé. Tuto do té doby nevídanou akci překonal až slavnější případ přesunu kostela Nanebevzetí Panny Marie u města Most o pár let později. Říká se také, že pravým důvodem pro přesun kaple byla snaha, aby sakrální objekt nenarušoval pohled na pomník s Josifem Vissarionovičem Džugašvilim.

Prof. Dr. Ing. Stanislav Bechyně vymyslel způsob, jak kapli přesunout o téměř 30,75 metrů jižněji. Tento unikátní přesun se uskutečnil 3. až 4. února 1956 a kaple od té doby stojí nad břehem Vltavy na masivním podstavci obloženém kameny a opatřena novou střechou. Do šesti oken byly zasazeny vitráže Aleny Novotné - Gutfreundové zobrazující osudy kaple v různých dobách její existence (vinobraní, odpočinek vorařů, pobyt Švédů v Praze, stavba Čechova mostu, vyztužování zdiva před přesunem, přesun). Bohužel dnes jsou vitráže zvenku chráněny asi proti poškození, a tudíž se člověk nemůže kochat jejich krásou.

Přesun stavby realizoval závod Stavby silnic a železnic. Akce to nebyla snadná, protože celá stavba i se základovým věncem, vybudovaným pod stavbou kvůli jejímu přesunu, a se ztužující konstrukcí vážila přes 411 tun. Zdivo bylo z vnější strany zajištěno čtyřmi páry ocelových obručí a vnitřek kaple byl vyztužen dřevěnými trámci. Kaple se přesouvala po nábřeží, kde byl za tímto účelem vybetonovaný pás dlouhý 30,75 metru. Poté byla po dráze s kolejištěm pro transportní vozíky a za pomoci tlačného zařízení přesunuta na předem připravené místo a zrekonstruována.

Tato stavba, která je zcela jistě ozdobou pražského nábřeží Edvarda Beneše, stojí na kraji Holešovic u hranic Malé Strany, v malém proužku území Holešovic, který patří do městské části Praha 1. Dnes je Kaple sv. Máří Magdalény užívána Starokatolickou církví a každou neděli od 10 hodin se otevírá k bohoslužbě. Ze všech pražských kostelů slouží starokatolíkům nejdéle - od roku 1908. Ve vnitřním vybavení kaple jsou pozoruhodné nástěnné fresky z doby založení kaple, které představují biblické rostliny. Zajímavá a jedinečná je také stropní štukatura, která zdobí vnitřní klenbu stavby.