Holešov – židovské památky a hřbitov

Město Holešov leží na okraji Hané, v podhůří Hostýnských vrchů a při břehu říčky Rusavy. Nejstarší zpráva o Židech v Holešově a okolí pochází sice z roku 1391, ale o trvalém židovském osídlení se dá mluvit až později. Roku 1585 je v Holešově uváděno 11 židovských rodin a v roce 1848 tvořilo 1694 Židů 32% obyvatel města. Z 273 zdejších židovských obyvatel roku 1930 se jich dožilo konce druhé světové války pouze 15. Původní židovská zástavba se nacházela v prostoru kolem Staré synagogy, vymezeném Přerovskou ulicí, městským opevněním a dnešní Příční ulicí. Následně se tato dále rozšiřovala východně v Židovské ulici podél linie jádra směrem k zámku a západně do dnešních ulic U Potoka a Dlážanky. Změny přicházely, když se měnil počet obyvatel nebo přišly pogromy.

Mezi nejznámější židovské památky, které se dochovaly do dnešní doby, patří zcela jistě Stará synagoga. Na jejím místě stávala původně skromná dřevěná synagóga, která podlehla požáru, vzniklému v ghettu roku 1560. Nedlouho poté se začala stavět nová, kamenná modlitebna. Většina staveb tohoto typu byla ve střední Evropě nacisty zničena, tudíž se synagóga v Holešově stala světovým unikátem. Objekt přežil druhou světovou válku jen díky tomu, že už byl v té době opuštěný a zchátralý. A tak je dnes unikátním dokladem kulturní úrovně Židovstva v 16. - 18. století.

Stará holešovská synagóga, nacházející se v ulici Příční, se nazývá též "Šachová synagoga" k poctě holešovského rabína a významného teologického učence i náboženského spisovatele Sabbatai ben Meir Kohena, zvaného "Šach". Na první pohled se jedná o objekt s nenápadným zevnějškem. Své historické kouzlo má synagóga samozřejmě také uvnitř. Avšak ohledně otevírací doby je potřeba se dopředu přesvědčit na internetu.

Dalším místem, které má spojitost s místní židovskou komunitou, je hřbitov. Najít vstup k němu není úplně jednoduché, ale při trošce šikovnosti se tam člověk nakonec z ulice Hankeho dostane. Hned na první pohled si návštěvník všimne budovy obřadní síně, kterou na místě staré márnice postavila židovská obec v roce 1903.

Místní židovský hřbitov má patrně původ již ve 2. polovině 15. století. Nejstarší dochovaný identifikovaný náhrobek má ale dataci 1646 a první písemné zmínky o hřbitově pocházejí z roku 1651.

Náhrobků je na hřbitově okolo 1500 a jsou rozptýleny po celé ploše. Tvoří nepravidelné řady, převážně ve směru sever - jih, přičemž nápisy směřují převážně k východu. Většina starších náhrobků má jednoduchý tvar. Výtvarně zajímavější náhrobky s pseudobarokní profilací pocházejí ale až z 1. čtvrtiny 19. století. Nejznámější a nejnavštěvovanější hrobka patří rabínu Šachovi. Má podobu barokní tumby složené ze čtyř postranních desek s texty svatořečení a přední a zadní desky s epitafem a žehnajícíma kohenskýma rukama.