Česká Pisa aneb městys Plaňany a kostel se šikmou věží

Z Prahy je to do italské Pisy přes tisíc kilometrů, do českých Plaňan pouze padesát. Stačí se vydat po silnici č. 12 z Prahy do Kolína. Kdy odbočit není těžké zjistit. Výraznou dominantu Plaňan tvoří siluety dvou kostelů.

Historie má toto místo neuvěřitelně bohatou. Osídlení je datováno již do mladší doby kamenné, ale poprvé je obec (nazývaná dříve také Plaňasy) písemně doložena až roku 1222. V 10. století tady vznikla kamenná románská rotunda, kterou v polovině 12. století (okolo roku 1168) nahradil románský kostel sv. Petra. V období let 1370 - 1380 byl sice kostel goticky přestavěn, ale svoje kouzlo si zachoval. Z té doby pochází také presbytář prosvětlený gotickými hrotitými okny a zajímavou žebrovou klenbou.

Další přestavba, tentokrát s renesančními prvky, pochází z roku 1591. V roce 1620 byl kostel nově zasvěcen a to Zvěstování Panny Marie. Další úpravy a přestavby následovaly, ale na přelomu 19. a 20. století patrně přestal kostel vyhovovat a tudíž byl využíván pouze jako hřbitovní a postupně chátral. Kostel Zvěstování Panny Marie, který byl 5. května 1958 zapsán spolu se zvonicí a ohradní zdí do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 31028/2-831, se pomalu začal řadit mezi nejohroženější památky na Kolínsku.

A to je škoda. Již na první pohled je jasné, že se jedná o velice zajímavou stavbu románského slohu z barevných tesaných pískovcových kvádrů složených střídavě do pásů červené a žluté (bílé) barvy, který vytváří zajímavý dvoubarevný efekt. Vypozorovat lze i další zajímavé prvky této stavby, které odkazují na její starý původ - polokruhová okna či dodatečně zazděný vstupní portál.

Velkou zajímavostí je, že se hned vedle nachází další, větší kostel, který byl vybudován počátkem 20. století (1908 - 1913). Původní patrně přestal vyhovovat rozrůstající se obci, ale naštěstí zůstal zachován. Kostel svatého Jana Křtitele byl postaven stavitelem Gabrielem z Prahy v pseudogotickém stylu a je místními nazýván přední či nový. Vysvěcen byl arcibiskupem Skrbenským 18. září 1913.

Jednolodní kostel postavený na obdélném půdorysu je doplněn pětibokým presbytářem a hranolovou věží při severní stěně. A právě při pohledu na jeho věž by si člověk mohl říct, zda to je optický klam či nikoliv.

Když se kostel stavěl, tak se patrně šetřilo na materiálech, především asi do základů, nebo byla provedena práce nekvalitně. Již v roce 1930 se totiž objevily první vážné problémy a stavba hrozila zřícením. Jeho 54 metrů vysoká věž se postupně naklonila a odchylka činila na vrcholu jeden metr. Vše zachránila rekonstrukce v letech 1931 - 1932, při níž byla stavba zpevněna a zafixována. Původní klenby hlavní lodi musely být nahrazeny betonovým stropem. Šikmá věž byla ponechána a přežila i požár v roce 1953. Dnes tak patří k jedné z nejzajímavějších kostelních věží u nás. Nový křížek na jejím vrcholu byl instalován při opravě střechy v roce 2009. Velikost odchylky věže se podle tehdejších měření nezměnila. Stále je to jeden metr.

V areálu hřbitova, kde se oba kostely nacházejí, lze ještě objevit budovu renesanční zvonice z roku 1587 a barokní stavbu děkanství realizovanou v 18. století. Spodní patro zvonice je zděné a horní dřevěné zakryté jehlancovou střechou krytou šindelem. Zvonice byla opravena v roce 1886, kdy byla přízemní část upravena na márnici. Dnes se tam nachází výstava o historii zvonů z Plaňan i okolí. Jak je vyobrazeno na průčelí zvonice, nechal ji zbudovat zemanský rod Mírků ze Solopysk, jehož členové obývali místní tvrz, později přestavěnou na sýpku. Ta se nachází nedaleko, ale je bohužel v dosti zanedbaném stavu, tudíž uzavřená. Na čelní jižní straně lze vysledovat několik původních renesančních sgrafit.

Hřbitov je volně přístupný, ale do kostelů se lze dostat pouze výjimečně. Kostel svatého Jana Křtitele spadá pod správu Římskokatolické farnosti Pečky v Kolínském vikariátu a tak je možné se podívat na internet, kdy se zde konají mše:http://farnostpecky.cz/. Lze se tam také dočíst, že probíhají opravy tohoto kostela.

Plaňany leží na pláni či na planině. Alespoň si tak lze vysvětlit jejich název. Při jihozápadním okraji městyse se nachází soutok Výrovky (na části toku též nazývaná Kouřimka) s říčkou Bečvárkou (též Miletínský potok). Uprostřed městyse se pak ještě vlévá zprava do Výrovky potok Blinka. Plaňany ležely v minulosti při staré středověké stezce a později tudy vedla císařská silnice z Prahy do Vídně, která se patrně s drobnými úpravami proměnila v dnešní komunikaci z Prahy do Kolína, jež ale obec míjí. Tudíž po mnoho staletí každý, kdo putoval z Prahy na východ, se většinou nemohl Plaňanům vyhnout. Až na dnešní turisty. Překvapivé totiž je, že v současnosti toto malé, ale zajímavé městečko s mnoha památkami turistické značky míjejí.