Arciděkanský chrám (farní kostel) sv. Jakuba Většího v Kutné Hoře

Mnoha lidem se při vyslovení jména "Kutná Hora" vybaví především Katedrála svaté Barbory, ale zajímavých památek je zde více. Například Arciděkanský chrám svatého Jakuba Většího.

Jedná se dokonce o nejstarší z kutnohorských kostelů. S jeho stavbou se začalo po roce 1330 a dílo financovaly význačné patricijské rody spolu s horními úředníky. Stavebním materiálem byl mezholezský pískovec, který těžili pod vrchem Vysoká. Realizaci stavby měla na starosti pražská stavební huť. Na počátku 15. století byl kostel v hrubých obrysech dokončen. Přibližně v této podobě zůstal kostel i v dalších staletích a tudíž patrně nejvýznamnější změnou bylo nahrazení původní stanové gotické střechy za střechu sedlovou. Je zajímavé, že významná a rozsáhlá obnova začala během druhé světové války, v roce 1941. Práce byly dokončeny roku 1946, kdy byl také 20. října znovu kostel vysvěcen.

Gotický kostel byl po svém vzniku zasvěcen Panně Marii, ale protože byl ve městě postaven další mariánský kostel, nazýval se tento též jako kostel Horní nebo pro výjimečnou výšku své věže jako Vysoký kostel.

Chrám byl navržen jako halové trojlodí s křížovou žebrovou klenbou a se čtyřmi kaplemi uzavírající boční lodě. V severní lodi to je Mincířská kaple na východě a Šenkýřská kaple na západě pod věží. V jižní lodi se pak nachází černá kaple Bolestné Matky Boží pod jižní věží a Kunrádovská kaple na východní straně. Uvnitř je kostel dlouhý 55 metrů, široký 24 metrů a vysoký 19 metrů, přičemž všechny tři lodě jsou stejně vysoké. Na východní straně kostela je umístěn protáhlý presbytář zakončený polygonálním závěrem.

V interiéru chrámu, jehož vybavení je gotické, renesanční i barokní, je spousta zajímavého. Gotické lavice v presbytáři, barokní zpovědnice ze zrušeného sedleckého kláštera, obraz "Poslední večeře Páně" (H. Elfedar, r. 1515) nebo obraz "Sv. Trojice" (Petr Brandl, r. 1734) či reliéf "Kristus a bratři Zebedeovi" (K. Eichler, r. 1678). Na příporách pilířů hlavní lodi jsou umístěny sochy českých patronů: sv. Ludmily, sv. Barbory, sv. Václava, sv. Vojtěcha, sv. Jakuba a sv. Zikmunda. V interiéru kostela je výborná akustika.

Příznačným rysem kostela je dvojice věží západního průčelí. Severní věž je vysoká 84 m a je na vrchu opatřena barokní cibulovou bání. Její spodní část je částečně zkosena, aby roh nezabíral místo na úzké ulici. Tato věž se mírně naklání na severozápad. Druhá, jižní věž má oproti severní, vlastní opěrné pilíře, ale stavitelé s jejím budováním skončili patrně z důvodů nestabilního podloží v menší výšce. Nahoře je tato věž zakončena jehlanovou střechou.

Sv. Jakub je v kostele znázorněn celkem třikrát. Jednak je to na lipové dřevořezbě Kašpara Eiglera zhotovené roku 1679, dále již zmíněná socha sv. Jakuba v přední části lodi a Umučení sv. Jakuba je zobrazeno na oltářním obraze od F.X. Palka.

Sv. Jakub zvaný též Větší nebo také Starší byl jeden ze 12 apoštolů a společníků Ježíše Krista. Zemřel mučednickou smrtí jako první z apoštolů. Byl popraven setětím roku 44 v Palestině.
Ostatky sv. Jakuba velkého jsou uloženy ve španělském městě Santiago de Compastello. Po Svaté zemi to bylo nejproslulejší poutní místo ve středověku. Svatý Jakub se pro Španěly stal něčím takovým jako pro nás svatý Václav. Poutě ke hrobu sv. Jakuba byly ve 12. století velmi rozšířené a zasvěcení tohoto kostel tudíž může dokazovat naše styky s kulturními centry na jihu a západě Evropy. Jedná se o sv. Jakuba většího. V druhém případě, to jest zasvěcení kostela Jakubovi menšímu, se jedná o kostely Filipo-jakubské. Sv. Jakub Větší je zobrazován především s mečem, kterým byl popraven, ale také častěji v plášti a klobouku s poutnickou holí, brašnou, lahví, nebo mušlí. Mušle hřebenatka patří k nejvýznamnějším prvkům svatojakubské symboliky, byla totiž také používána jako křtící nádoba.

*

Arciděkanský kostel sv. Jakuba je centrem kutnohorské farnosti. Na aktuální zprávy o probíhající rekonstrukci a možnostech návštěvy kostela je dobré se podívat na internet: http://www.khfarnost.cz/wordpress/?page_id=13. V roce 1995 byl kostel spolu s dalšími památkami historického centra města Kutná Hora zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO.