Hrubý Jeseník (Šerák, Keprník)

Šerák (1.351 m.n.m.)

Jednoho slunečného, ale pořádně mrazivého dne při pobytu na Ramzové jsem se vydal na kopeček jménem Šerák. Nejjednodušší přístup je možný sedačkovou lanovkou z Ramzové (http://www.bonera.cz/), která vede po západním hřebeni a končí ve výšce 1.325 m.n.m. Já jsem však o tento druh zábavy neměl zájem a jako obvykle jsem zvolil výstup po svých. Jel jsem na běžkách a občas také šel pěšky po červeně značené turistické cestě, která vede zpočátku přibližně podél lanovky.

Později sjezdovku přecházím a pokračuji lesem přibližně jižním směrem. U rozcestí Nad Dobrou vodou se připojuje modrá značka, která vede z obce Ostružná. Následuje rozcestí Čerňava (1.065 m.n.m.), kde je také mezistanice lanové dráhy. Nebo respektive jedna lanová dráha končí a druhá začíná. Ani tuto nabídku na ulehčení cesty však nepřijímám a pokračuji k hlavnímu hřebeni Hrubého Jeseníku po svých, stále po červené turistické značce. Stoupám, nabírám výšku a začínají se mi otevírat zajímavé pohledy do okolí.

Nedaleko od vrcholu je několik rozcestí, Širák je totiž významnou křižovatkou turistických cest, přičemž červeně značená je součástí dálkové mezinárodní trasy E3. U prvního ukazatele (Šerák - rozcestí) je možné pokračovat na jih k dalšímu zajímavému vrcholu, kterým je Keprník. Přidává se tady také modrá turistická značka, po které já odbočuji vlevo k vrcholu, kam však nevede žádná ze značených cest. Šerák obchází skoro kolem dokola tři turistické značky, červená, modrá a žlutá. Po posledně jmenované se jdu podívat k horní stanici lanovky. Z různých míst si vychutnávám krásné výhledy, například na Rychlebské hory, Kralický Sněžník či Jesenicko.

Významný horský vrchol Šerák je nejsevernější hlavní tisícovkou hřebene Hrubého Jeseníku. Vrcholové partie tohoto kopce porůstá kleč a rozvolněná horská smrčina. Vrchol Šerák a jeho okolí náleží do Národní přírodní rezervace Šerák - Keprník, která se rozkládá na ploše 1174 ha. Jedná se o nejstarší rezervaci na Moravě vyhlášenou již v roce 1903.Na vrcholu to většinou pěkně fouká a teplota také nebývá nejvyšší. Proto je jistě pro každého návštěvníka dobrou zprávou, že za malou vyvýšeninou lze spatřit Chatu na Šeráku. Zde se může člověk občerstvit před další cestou. V horské Chatě Jiřího na Šeráku, která byla postavena roku 1888, se lze také ubytovat (http://www.bonera.cz/ubytovani-chata-serak.php).

Zpáteční cestu je možné si zpestřit a částečně prodloužit po modré přes Obří skály (1.081 m.n.m.) a následně po zelené přes Vražedný potok zpět do Ramzové. Tím lze absolvovat zajímavou okružní procházku v délce asi 12 kilometrů. Vzhledem k převýšení je potřeba počítat s přiměřeně dlouhou dobou výletu, jenž se může protáhnout o příjemně strávený čas na horské chatě.

Keprník (1.423 m.n.m.)

Keprník je se svou nadmořskou výškou 1.423 metrů nejvyšší horou v Keprnické hornatině a zároveň čtvrtým nejvyšším vrcholem Hrubého Jeseníku.

Přístup je jednoduchý. Kopeček se nachází v těsné blízkosti červené hřebenovky, která je také součástí dálkové mezinárodní trasy E3. Z jedné strany sem vede cesty od Šeráku, kam lze vyjít pěšky nebo vyjet lanovkou z Ramzové a z druhého směru lze přijít od Červenohorského sedla. Vzdálenost mezi těmito místy je asi 14 kilometrů a vrchol je přibližně v polovině cesty. Z důvodu ochrany přírody není přístup z jiné strany povolen. Na hlavní cestu se sice posléze napojují v obou směrech modrá, zelená či žlutá, ale většinou se jedná o složitější a delší putování po horách.

Na vrcholu les nenajdeme, tvoří ho totiž svorové skalky a horská louka. Je zde vybudované rozhledové místo, které skýtá ideální, občas i výjimečný kruhový rozhled. Za dobrého počasí a při ideální viditelnosti je vidět nejen na Hrubý Jeseník, ale také Krkonoše či Moravskoslezské Beskydy, někdy i slovenské hory. Dále je možné spatřit na vrcholu novodobý patník, který však v zimě bývá většinou skryt pod sněhem.

Vrchol je součástí CHKO Jeseníky a Národní přírodní rezervace Šerák - Keprník, která se rozkládá na ploše 1174 ha. Jedná se o nejstarší rezervaci na Moravě vyhlášenou již v roce 1903. Další zajímavostí je to, že vrchol Keprníku patří k hlavnímu evropskému rozvodí mezi Černým a Baltským mořem. Na severní a východní straně pramenící potok Keprnický a Rudohorský odvádějí vodu do Bělé, dále do Odry a svou pouť končí v Baltském moři. Na západě je to například říčka Branná (levostranný přítok řeky Moravy), která nakonec předává svou vodu Černému moři.