Ještědsko - Kozákovský hřbet (Ještěd)

V tomto výrazném horském hřbetu na severu Čech, jehož délka činí téměř 60 km a šířka nepřesahuje 15 km, se nachází pouze jedna tisícovka. Jedna jediná, ale zato velice známá.

Ještěd (1.012 m.n.m.)

Ještěd se svojí nadmořskou výškou 1.012 metrů je nejvyšší horou Ještědského hřbetu. Již od dávných dob je považován za jednu z hlavních dominant severních Čech a za symbol města Liberec, rozprostírajícího se pod ním. Také my jsme při našem pobytu v tomto městě měli Ještěd neustále na očích. Není tudíž divu, že jsme se jednoho dne rozhodli udělat si tam výlet.
Autem jsme dojeli do okrajové části Liberce, která se jmenuje Horní Hanychov. Zde jsme zanechali vozidlo na jednom z mnoha parkovišť.

Nedaleko odsud se nachází dolní stanice lanovky. V informacích je možno se dočíst, že kabinková lanovka je technickou zajímavostí a dodnes velmi atraktivním dopravním prostředkem, kterým je možno velmi rychle a pohodlně dosáhnout vrcholu Ještědu. Celková délka dráhy činí 1.188 metrů, převýšení 402 metrů. Dámská část naší rodinné výpravy se rozhodla využít služeb lanovky, já jsem tomuto technickému vynálezu nevěřil, a proto jsem se ho rozhodl prozkoumat pohledem zespoda při pěším výšlapu. Nějaké cedulky o tom, že se to nesmí, jsem sice viděl, ale já jsem nešel úplně pod lany, nýbrž maličko vedle. Pro tento druh zábavy se rozhoduji vždy, když vidím nějakou zajímavou lanovku, která vede na ještě zajímavější kopeček.

Zespoda to jako pokaždé vypadá sice náročně, ale v mezích zvladatelnosti. Avšak i v tomto případě přicházím k horní stanici na vrcholu hory Ještěd v lehce infarktujícím stavu. Lanovka byla sice opět rychlejší, ale s výstupovým časem 25 minut na vzdálenosti cca jeden kilometr jsem spokojen. Z vrcholu hory Ještěd se nám otvírá neomezený pohled na všechny světové strany. Prohlížíme si kopce, kopečky, hory, nížiny, města i vesnice v blízkém i vzdáleném okolí. Naší pozornosti také nemohla uniknout originální stavba, jejíž kuželovitý vrchol stoupá k nebesům.

V roce 1737 byl na vrcholovém skalisku vztyčen první z řady křížů na Ještědu. O 110 let později byl na vrcholu této hory postaven domek, který sloužil jako občerstvovací stanice. Roku 1868 byl domek nahrazen kamennou chatou a vedle ní vyrostla v roce 1876 pět metrů vysoká vyhlídková věž, která však musela být záhy stržena. Návštěvníků přibývalo a tak bylo rozhodnuto o vybudování nové mohutné kamenné budovy s věží vysokou 23 metry. Nový horský hotel vznikl podle plánů libereckého stavitele Schäfera. Základní kámen byl položen 27. 6. 1906. Slavnostní otevření se konalo 13. ledna 1907. Tuto jedinečnou stavbu bohužel potkal smutný osud, její provoz byl ukončen požárem 31. ledna 1963. Ihned poté se rozběhly diskuze o vybudování nové rozhledny. Její stavba byla zahájena po třech letech, základní kámen byl položen 30. 7. 1966. Jednalo se o novou moderní budovu s věží vysokou 90 m podle návrhu architekta Karla Hubáčka, který za ní obdržel v roce 1969 mimořádně prestižní Perretovu cenu Mezinárodní unie architektů. Jedinečný tvar známé stavby televizního vysílače s restaurací a hotelem ve spodní části dokonale reaguje na krajinný kontext i na kuželovitý vrchol hory, jemuž dodává elegantní aerodynamickou špičku. Nový hotel a vysílač ve tvaru rotačního hyperboloidu byl slavnostně otevřen 21. září 1973.

Dolů jdeme všichni pěšky po modře značené turistické cestě a prohlížíme si okolí Ještědu. Nacházíme se v Přírodním parku Ještěd o rozloze 93,6 km², který byl zřízen roku 1995.