Praha a kostel sv. Jana Nepomuckého Na skalce

Kostel sv. Jana Nepomuckého Na skalce se nachází v Praze, Na Novém Městě, ve Vyšehradské ulici, nedaleko Karlova náměstí. Myslím si, že je to další ze zajímavých příkladů kouzelného pražského baroka.

Dějiny tohoto místa se začaly psát již dříve. Například již od dob Karla IV. se tady nacházela vinice. A tak tomu bylo i v sedmnáctém století, kdy zde roku 1691 nechal královský písař Kristián Florián Höger (Christian Hoger) postavit malou dřevěnou kapli. Stalo se tak se souhlasem pražského arcibiskupa Jan Bedřicha z Valdštejna a kapli zasvětil Janu Nepomuckému tehdejší svatovítský kanovník Tobiáš Jan Becker. Kristián Florián Höger byl však později obviněn ze zpronevěry, odsouzen a uvržen do vězení, kde také zemřel. Jeho majetek mu byl sice zabaven, ale kaple dál sloužila svému účelu.

Zajímavé je, že v době zasvěcení kaple nebyl Jan z Pomuka ještě ani prohlášen za blahoslaveného. Učinil tak až 31. května 1721 papež Inocenc XIII. Je to dáno patrně tím, že významnější snahy o kanonizaci Jana z Pomuku začínají od druhé poloviny 17. století. Proto také asi došlo na výše uvedeném místě roku 1706 k založení Bratrstva pod ochranou Panny Marie ku cti Jana Nepomuckého (svatojánské bratrstvo), které mělo brzy okolo pěti set kněžích a celkem přes tisíc členů. Dřevěná kaplička pro své malé rozměry logicky přestávala stačit a tak se začalo uvažovat o stavbě zděného svatostánku. Projekt vypracoval Pavel Ignác Bayer, ale realizaci nepovolila arcibiskupská konzistoř.

Nová stavba si musela na sebe počkat ještě více jak dvacet let. 19. března 1729 byl ale papežem Benediktem XIII. Jan z Pomuka svatořečen a bylo jasné, že nový svatý nemůže mít nadále pouze dřevěnou kapličku. Základní kámen nového chrámu byl položen sice již v roce 1730, ale je doloženo následujícího roku věnování pozemků pod kostelem jistým Josefem Václavem Seddelerem a tak se předpokládá, že stavba se započala až v roce 1731. Autorem projektu této významné památky českého dynamického baroka byl architekt Kilián Ignác Dientzenhofer. Kostel byl dokončen patrně roku 1738, ale písemně to doloženo není.

Jednolodní barokní kostel byl postaven na osmiúhelníkovém půdoryse. Kouzlo zajímavého průčelí, které se obrací do Vyšehradské ulice, dotvářejí svým natočením dvě věže vysoké asi 35 metrů zakončené báněmi. Štíhlá centrální stavba se zajímavě a bohatě zdobenou fasádou stojí ve svahu, patrně na skále (odtud asi ten název), a tudíž k ní vede výrazné dvouramenné schodiště s opěrnou zdí, které vzniklo až v roce 1776 dle návrhu A. Schmidta. Zdobené je plastikami I. F. Platzera a sochami světců od B. Seelinga na jeho parapetu, které jsou ještě asi o čtyři roky mladší.

Interiér je určitě také zajímavý, ale ten jsem tentokrát nespatřil. Pod výzdobou kostela jsou podepsáni například I. F. Platzer, B. Seeling, Karel Kovář či J. Brokoff, který je autorem dřevěné sochy světce stojící na hlavním oltáři. Pochází již z roku 1682 a roku následujícího byla podle ní odlita bronzová socha svatého Jana Nepomuckého, která se nachází na Karlově mostě a je patrně jedním z nejznámějších děl Jana Brokoffa.

Stavba je zapsána již od roku 1958 na seznam Národních kulturních památek České republiky. Filiální kostel spadá pod Římskokatolickou farnost u kostela Nejsvětější trojice v Podskalí Praha-Nové Město a mše se zde koná v neděli v 11:00 hodin.