Přelouč a řeka Labe – splav s vodní elektrárnou, mostem a zdymadlem

V minulosti zemědělské město, které se dnes více orientuje na průmysl, bylo vždy spjato s řekou Labe. Severovýchodním směrem vede z Přelouče do obce Břehy komunikace č. 333, která překonává zmíněnou řeku po zajímavém mostu z roku 1927, který má v současnosti památkovou ochranu.

Jezový most je na Labi a nad plavební komorou má pět segmentových obloukových polí o délce 12 metrů. Dále jsou na něm čtyři věže, v nichž se nacházejí mechanismy na ovládání jezů. Nejenom tyto věže a další ozdobné prvky, ale celkový vzhled mostu dává tušit snahu projektanta o vytvoření nikoliv pouze technického díla, ale též o dosažení určitého zajímavého, secesního vzhledu.

Most je široký šest metrů a vedle něho umístěné věže se střechou helmice mají šířku dva metry. Tři věže jsou na straně povodní, jedna na straně návodní. Konstrukce mostu a jezu s plavební komorou navazuje na stavbu vodní elektrárny.

V rámci dlouhodobých úvah o zlepšení splavnosti Labe se mluví o plavebním stupni Přelouč. Naplánován je tříkilometrový kanál přes Slavíkovy ostrovy, který by tak obešel památkově chráněný přeloučský jez. Slavíkovy ostrovy se však mají dostat kvůli výskytu modrásků na seznam evropsky významných lokalit, což by snahy o splavnění Labe do Pardubic významně zkomplikovalo.

Projekt navrženého stupně Přelouč počítá s vybudováním plavebního kanálu v délce 3.150 metrů, kde vznikne nová plavební komora, která by svými rozměry 115×12,5×4 metry a spádem až 8,4 metru patřila mezi nejvyšší plavební komory v ČR. Nejednalo by se o technicky jednoduchou stavbu, jelikož by plavební kanál křížil stávající silnici II. třídy (Přelouč - Břehy) a dále by nahradil současný most vedený přes jez, který šířkově nevyhovuje pro silniční dopravu. Z těchto důvodů je vyprojektován zcela nový komplex přemostění s novým mostem přes Labe a přes plavební kanál.

Takto náročný projekt samozřejmě znamená velký zásah do současného území, což sice předpokládá z hlediska životního prostředí vytvoření nového biokoridoru celkovou revitalizací území včetně přestěhování nejcennějších živočichů a rostlin, ale patrně tato kompenzace nebude pro někoho dostačující. Například ekologické organizace loni na podzim dosáhly u Nejvyššího správního soudu zrušení výjimek z ochrany ohrožených druhů. Ministerstvo životního prostředí tudíž nyní žádá, aby investor (Ředitelství vodních cest - ŘVC) doložil, proč je splavnění tak důležité a zda je vybudování plavebního stupně ve veřejném zájmu, který převažuje nad zájmem ochrany přírody a krajiny. Výstavba plavebního kanálu za téměř tři miliardy korun je tak odsunuta na neurčito.

Když se na věc podívá člověk očima "neekologickýma", tak by mohl uvítat plynulejší a pohodlnější jízdu po nové silnici a nových mostech nebo pobyt na nově vzniklém ostrově mezi řekou a plavebním kanálem.