Kvilda – nejvýše položená obec v Česku

Při zimním toulání po Šumavě jsem nemohl vynechat návštěvu obce Kvilda (německy Außergefild). Patří mezi nejvýznamnější turistická střediska Šumavy a se svojí nadmořskou výškou 1.065 metrů je nejvýše položenou obcí v ČR.

Obec je spravovaná obecním úřadem a do jejího katastrálního území patří zaniklá obec Bučina i nedaleké osady Františkov, Vydří Most, Hraběcí Huť a Lesní Domky.

Není u nás mnoho malých obcí, jako je Kvilda, které se mohou pochlubit stálou expozicí zachycující historii obce. Expozice, která je umístěna v prvním patře budovy obecního úřadu v Kvildě, jsem pro tentokrát vynechal, zato jsem navštívil velice zajímavé Informační centrum NP Šumava. Zde jsem se dozvěděl zajímavé a potřebné informace, do deníčku mi přibyla krásná razítka. Mapy či upomínkové předměty jsem pro tentokrát nekupoval.

Ještě jeden interesantní objekt, který se v centru obce nachází, mne zaujal. Je jím novogotický kostel zasvěcený sv. Štěpánu. Stavba kamenného kostela byla započata v roce 1892 na místě, kde stával původní jednolodní dřevěný kostel z roku 1765 zničený požárem v roce 1889. Stavitelem byl Jan Štěrbík a kostel vysvětil biskup dr. Martin Říha roku 1894. Kamenné zdivo kostela je zajímavě obloženo šindelem, aby bylo chráněno před nepřízní zdejšího počasí. Bohužel v době mé návštěvy byl kostel uzavřen a tak jsem se nemohl přesvědčit, jak mu sluší renovace z let 1994 až 1999.

Dnešní Kvilda je skoro po celý rok turistickým rájem. Tomu odpovídá množství penzionů sloužících zimní i letní rekreaci. V okolí se nachází velký počet udržovaných lyžařských tras včetně běžkařské "dálnici" s perfektně upravenou stopou vedoucí do Horské Kvildy. V létě množství návštěvníků používá kromě vlastních nohou také jízdní kola. Nejčastěji se však z Kvildy turisté vydávají na výlet k prameni nejdelší, nejznámější a nejopěvovanější české řeky, Vltavy.

Záběry Kvildy nebo jejího okolí je možné spatřit v několika filmech: Král Šumavy (1959), Markéta Lazarová (1967), Pod Jezevčí skalou (1978), Na pytlácké stezce (1979), Za trnkovým keřem (1980) nebo v novější pohádce Anděl Páně z roku 2005.