Boženina studánka a Oldřichův dub v městyse Peruc aneb za nejslavnější českou láskou

Je mi jasné, že pro každého je nejslavnější a nejkrásnější láska ta, kterou prožil sám, ale z pohledu českých dějin mi určitě dáte za pravdu, že Boženu a Oldřicha znají všichni.

Peruc je městys nacházející se v okrese Louny, na východ od okresního města. Určitě je zde mnoho krásného, ale většina lidí má toto místo spojené s jednou z nejznámějších pověstí, která je dodnes námětem mnoha umělcům.

Ke krásně udržované studánce se váže příběh knížete Oldřicha z rodu Přemyslovců a krásné pradleny Boženy Křesinové. Český kníže Boleslav II. měl tři syny. Poté, co zemřel přirozenou smrtí při jedné z hostin, ujal se moci Boleslav III, nejstarší z jeho synů. Kníže Oldřich byl sice nejmladší z bratrů, ale přesto se také dostal k moci, když byl svržen jeho bratr Jaromír. Následně byl Oldřich na krátký čas uvězněn a zbaven vlády, ale když dostal milost a "sjednal pořádek", nechal pro jistotu bratra Jaromíra oslepit a syna Břetislava vypudit ze země.

K setkání a legendárnímu citovému vzplanutí krásné selky Boženy peroucí prádlo u studánky a českého knížete Oldřicha mělo dojít někdy těsně po roce 1000 (uvádí se rok 1002 nebo 1004). V té době se ještě toto místo nejmenovalo Peruc, nýbrž Opučná. Dle Kosmovy kroniky Oldřich zahlédl Boženu, "ana perúc prádlo" a tak dnešní městys ke svému jménu patrně přišel. Anebo to bylo možná všechno jinak stejně jako zmíněný příběh nejslavnějšího českého mileneckého páru.

Kníže byl v té době již ženatý s jakousi německou, údajně nehezkou, starší a neplodnou princeznou. Také bratrovražedná a drsná doba, ve které se to mělo udát, tomuto poetickému příběhu moc nenahrává. Ale dnes už není důležité, zda to bylo tak či trochu jinak. Podstatná je skutečnost, že se z tohoto vztahu narodil syn Břetislav a rod Přemyslovců tím nevymřel po meči. Po smrti své manželky si Oldřich vzal Boženu za ženu. Někde se však uvádí, že Oldřich z Boženy udělal kněžnu ještě za života své první manželky a tak se stal vlastně prvním známým českým bigamistou. I když v té době na to křesťanská církev až zase tak nehleděla. A Božena? Ta na tom byla patrně také obdobně. Některé prameny uvádějí, že byla ženou jistého Křesiny, jinde se lze dočíst, že to byla jeho dcera.

Zajímavá pseudogotická Boženina studánka se nachází hned pod zámkem na náměstí Sv. Čecha. Studánka je zastřešená a je vidět, že se o ni někdo stará. Některé údaje uvádějí, že k setkání Oldřicha a Boženy mělo dojít trochu jinde, pod nedalekým Oldřichovým dubem, ale to by nemělo bránit navštívit toto krásné a příjemné místo. Ale proč se také nepodívat ke zmíněnému stromu, který je považován za jeden z nejstarších dubů v Čechách. Termín "nejstarší" je používán i v jiných případech na jiných místech. Patrně to bude tím, že již nikdo nežije, kdo by si pamatoval tu dobu. Přesný věk obručemi opásaného Oldřichova dubu s rozložitými větvemi jsem nikde neobjevil.

Dub je asi 31 metrů vysoký a dutý, tudíž odborníci nemohou s jistotou říci, jak je starý. Když tak na něj člověk kouká, tak je to zajímavá představa, že by mohl Oldřicha pamatovat. Ale pravděpodobnější se jeví, že současný dub bude spíše potomkem velikána, pod jehož korunou k setkání došlo. Jestli vůbec se nějaké takové setkání uskutečnilo.

Strom má obvod 760 cm. Kmen u země přechází v mohutné a zajímavé kořenové náběhy a ve výšce asi pět metrů se dělí na tři hlavní větve. Dutina byla několikrát svědkem pokusu o zapálení, naštěstí strom vždy přežil. Stav stromu je sledován a jsou prováděna preventivní opatření i sanace. Proto také přežil do dnešních dob. U Oldřichova dubu je informační tabule a zajímavě upravený potůček. Oldřichův dub se objevuje v Dalimilově kronice, v díle Františka Nepila či Miroslava Horníčka. Z výtvarníků si ho "všimli" například František Ženíšek a Adolf Liebscher.

Autem lze zaparkovat v blízkosti obou míst. Na okraji městyse je vlaková stanice a také autobus do Peruce zajíždí. Od studánky stačí sejít po ulici s názvem Oldřichova k silnici č. 239 nebo opačně vyšlápnout do kopce asi 200 metrů po trase NS Perucko, jejímž zřizovatelem je městys Peruc. Naučná stezka má 20 zastávek s informačními panely a je dlouhá 12,41 km. Seznamuje návštěvníky s krásami obce i jejího okolí, vývojem zdejší architektury a přírodními zajímavostmi.