Cesta do Alp - Zugspitze - květen 2000

Pátek 19. května 2000

Před jedenáctou hodinou odjíždíme s Láďou od hájovny do města, kde zastavujeme ve sportovní prodejně pro horolezecké doplňky výbavy a poté u benzínové pumpy pro naftu. Pokračujeme směrem Cheb, hraniční přechod Pomezí, Mnichov a Garmisch-Partenkirchen. Naši cestu končíme v 16 hodin a 30 minut za posledně jmenovaným městem ve vesnici Hammersbach. Parkoviště u této obce je placené, jelikož je turisty velmi vyhledávané. Dnes ale vzhledem k tomu, že je květen, tak jsme zde skoro sami. Následuje malá průzkumná cesta po okolí, příprava jídla a věcí na druhý den a posléze spánek.

Sobota 20. května 2000

Ráno se budíme okolo čtvrté hodiny a zjišťujeme, že prší. Okolo páté hodiny přestalo pršet a Láďa říká, že zpívají ptáci a to je předzvěst toho, že bude hezky. Několik minut nato začalo opět pršet. Před devátou hodinou stoupá vlhkost z lesů. S radostí vítám Láďovo konstatování, že to je předzvěst hezkého počasí. Po deváté začalo opět pršet. Před jedenáctou hodinou se počasí trochu umoudřilo a tak se vydáváme na cestu. Asi za hodinu přicházíme k ceduli se zákazem vstupu. Rozhodujeme se kudy dál. V tom přichází místní stařík, možná také kouzelný dědeček a tvrdí nám, že dál se nesmí, jelikož je to cesta smrti. To ovšemže mění náš pohled na věc, a jakmile je ten člověk z dohledu, "řídíme se jeho radami" a vydáváme se tím směrem. Za chvíli jsme na začátku údolí Höllentall, které se nachází podél potoka Hammersbach. U vstupu je chatka Eingangshütte (1.045 m.n.m.) a cesta je uzavřena řetězem. Na informační tabuli se dovídáme, že prostor je otevřen od jara do podzimu. U pokladny se dlouho nezdržujeme, jelikož není komu platit vstupné, které činí 2,5 Eur. Höllentall je úzká a hluboká soutěska, kterou voda vymlela ve zdejším vápenci. Úžasná průzračná voda hučí a stéká po vápencových skalách, občas tvoří také peřeje i malé vodopády.

Cesta vede po upravených stezkách a úzkými chodbičkami, které někdy připomínají jeskyně. Užíváme si cesty po vysutých chodnících, průchody tunely, přecházení po mostech, podcházení vodopádů a občasné kapání ledové vody na hlavu. Je to zde tuze pěkné, občas bohužel také "krásně" vybetonované. V sezóně je cesta osvětlená, dnes jdeme chvílemi po čichu.

Asi po hodině putování se ocitáme na místě, které by se mohlo zdát nepřekonatelné. Před zimou zde byly totiž demontovány mosty, aby se zabránilo jejich poničení jarním táním. My jsme se však této situace nezalekli a zavzpomínali jsme na službu vlasti v Československé lidové armádě. Své ženijní znalosti se rozhodujeme uplatnit při budování přemostění přes zdejší alpský veletok. Bohužel špatné materiálové vybavení nám posléze kázalo vydat se na ústup.

Následuje nedobrovolné osprchování a cesta zpět na začátek soutěsky. Zde jsme poobědvali a poté se jdeme podívat po druhé cestě, která stoupá nad údolí. Přecházíme po mostě na druhou stranu a zkoumáme pohledem místa o pár desítek metrů níž, kde jsme byli před chvílí.

Okolo půl páté jsme u chaty Höllentallanger Haus v nadmořské výšce 1.379 metrů. Zde se chvíli kocháme pohledy po okolí a v pět hodin jdeme směr chata Knappenhaus. V půli cesty jsme si to však rozmysleli (náhodný kolemjdoucí by mohl říct, že nám vadil další odmontovaný most, ale já tvrdím, že to bylo naše vlastní rozhodnutí).

Vracíme se tedy k chatě Höllentallanger Haus a odtud po nám již dobře známé cestě k autu. Následuje pivko, večeře a spánek.

Neděle 21. května 2000

Ráno vstáváme po sedmé hodině a jedeme do Rakouska směr Ehrwald a po chvíli zpět do Německa přes Füssen. Projíždíme okolo pohádkového zámku Neuschwanstein, umístěného na vysokém skalnatém vrchu. Panuje tady ale velký turistický byznys a tak pokračujeme dále. Zastavujeme až na parkovišti kousek za Schwangau. V půl dvanácté se jdeme projít lesem ke konečné stanici lanovky, kde jsme za hodinu a půl. Pokračujeme ještě kousek do nadmořské výšky cca 1.800 metrů. Zde se kocháme pohledy, vidět je například i Zugspitze. Dlouho se nezdržujeme. Cestu dolů jsme seběhli za třičtvrtě hodiny. V půl třetí odjíždíme zpět do Česka. Doma jsme v osm hodin.

Na cestě jsme byli asi 57 hodin. Autem jsme ujeli 960 km. Po vlastních nohou jsme vystoupali asi do výšky 1.800 metrů nad mořem.