Židovský hřbitov u městyse Poběžovice

Staré židovské hřbitovy tvoří specifickou, ale velice zajímavou skupinu památek. Pro hřbitov nacházející se asi 500 metrů severozápadně od městyse Poběžovice to platí obzvlášť. Dříve se muselo jít po poli, ale v současné době již k němu vede oficiální upravená cesta, po které lze jet také autem.

Hřbitov chrání před znesvěcením vysoká kamenná zeď s uzavřenou bránou, vedle které je informační tabule. Vlevo od tohoto místa se nachází menší, umělecky kovaná branka, kterou je možno vstoupit dovnitř. Nad brankou je zajímavý kamenný portál s hebrejským nápisem. Vypadá to, že plocha hřbitova byla nedávno vyčištěna od náletových křovin nebo je pravidelně udržována.

Některé náhrobky jsou na svém místě, jiné byly opřeny na okraj hřbitova k zídkám. Některé, patrně starší kamenné stély se asi vyvrátily vlastní vahou a postupně mizí v zemi. Také je možné, že jim někdo k vyvrácení pomohl. I tento hřbitov byl během okupace poničen. Před druhou světovou válkou zde mělo být podle záznamů bezmála 600 náhrobních kamenů. Dnes je jich zde asi desetina.

¨

Atmosféra tohoto hřbitova, je obzvlášť tajemná. Určitě k tomu přispívá všudypřítomný břečťan, plazící se po stromech, zemi, hřbitovních zdech i náhrobcích.

Škoda, že nejsem znalý starého hebrejského písma. Mohl bych se dočíst zajímavé věci. Na židovských náhrobcích totiž nejsou přání klidného odpočinku, nýbrž hebrejské nápisy obsahují popis některých dobrých vlastností a učiněných skutků pohřbeného. Náhrobky jsou doplněny reliéfními znaky, které mohou značit rodinnou příslušnost, povolání nebo obecné židovské symboly.

Když jsme se chystali odejít, přiběhli na hřbitov děti s papírem v ruce. Půjčili si ho z nástěnky u brány, jelikož na něm byl vyobrazen nejstarší náhrobek, pocházející z roku 1634. A tak jsme společně hledali a nakonec jsme ho našli v zadní části hřbitova.

Hřbitov byl patrně založen na počátku 17. století a rozkládá se na ploše 4.643 m2.