Čertova hora - nejzápadnější tisícovka Krkonoš

Čertova hora kdysi vyrostla do nadmořské výšky 1.020,5 metru. Nejvyšší samozřejmě tudíž ve zdejším pohoří není, ale svoje "nej" má. Jedná se totiž o nejzápadnější tisícovku Krkonoš.

Kdo se na Čertovu horu vydá, měl by vědět, že ho nečeká návštěva žádného pustého místa. Zalesněná vrcholová plošina se totiž nachází mezi dvěma lyžařskými středisky. Severně směrem do centra Harrachova a severovýchodně směr Rýžoviště. Z centra Harrachova sem vede zelená turistická značka, ze které je potřeba odbočit u rozcestí "Pod Čertovou horou" na modrou značku. Já jsem přišel po modré od Studenova okolo zajímavého skalního výchozu jménem Janova skála (1.002 m.n.m.).

Známé rozcestí Studenov leží na křižovatce několika turistických cest. Já jsem si k němu vyšlápl celkem "pěkný" kopec po zelené z Horní Rokytnice. Dále sem vede taktéž do kopce žlutá značka z Dolní Rokytnice či stejné barvy cesta z Rýžoviště. Jediné putování po modré je přijatelná varianta i pro běžkaře. Kromě kratšího kopce na Čertovu pláň se jedná o celkem pohodlnou cestu k dalšímu rozcestí, které se jmenuje Ručičky.

Na Čertově hoře jsem sice již jednou byl, ale patrně jsem si to moc nepamatoval. Jinak bych si asi vybral jiný cíl pro své zimní putování. Kromě množství človíčků se ski a prkny je dalším mínusem to, že se musí jít posledních asi 250 metrů na okraji sjezdovky. Jediným důvodem, proč se na toto místo pěšky nebo na běžkách vydat (nepočítám v to situaci, kdy se nechá člověk vyvézt lanovkou a pokračuje dál po hřebenech Krkonoš), je dosažení nejzápadnější tisícovky Krkonoš a částečný výhled na Harrachov či do sousedních Jizerských hor z okraje sjezdovek, kterému však trochu brání okolní stromy. Na vrcholu, který leží těsně mimo území KRNAP, se nachází také stožár a stánek s občerstvením.