Panenský Týnec - nedostavěný chrám

V městyse Panenský Týnec se nachází v nedávné době nově rekonstruovaný klášter, který je ve správě obce. Prostory jsou využívány jako kanceláře obecního úřadu, obřadní síň a obecní knihovna. Ve větší známosti však přišel Panenský Týnec především kvůli nedostavěnému mohutnému kostelu, který sousedí s klášterem klarisek.

Objekt v sobě skrývá hned několik záhad. Především není přesně doloženo, kdy byl založen. Objevují se letopočty od konce 13. století až po první polovinu 15. století. Patrně ale u toho byl některý z pánů ze Žirotína. Další otázku, kterou si určitě každý položí, je proč a z jakých důvodů nebyla monumentální stavba kláštera dokončena. Mohou za to peníze, smrt stavitele či jiná událost.

Na jednu stranu je to možná škoda, že se kostel nedostavěl. Ale když sem člověk přijde a vidí nesmírně působivé torzo gotického kostela, které se tyčí mezi vzrostlými stromy, tak musí uznat, že i toto impozantní torzo má svou uměleckou hodnotou, což ji dle mého názoru řadí k nejdokonalejším památkám České republiky. Podle jedné z teorií by objekt mohl náležet k huti Petra Parléře, stavitele Svatovítského chrámu. Ale důkazy zatím nejsou.

Pod zemským povrchem proudí na mnoha místech neviditelné, ale mocné toky energie. Vybral si místo pro stavbu kláštera jeho zakladatel náhodou nebo to byl vnímavý a citlivý člověk, který poznal, že se zde nachází silná léčivá pozitivní zóna, která má schopnost navodit dobrou náladu, radost ze života i optimistický pohled na svět, posilovat obranyschopnost organismu a odstraňovat depresivní stavy. Svými měřeními to dokázali badatelé v oboru zvaném psychotronika, kteří tady dokonce určili pozitivní zónu číslo 8, tedy tu nejsilnější, uzdravující.

A tak sem přicházejí lidé, většinou vstupem na jižní straně, který zdobí zajímavý portál a část zdi, a již zde zažívají zvláštní atmosféru tohoto romantického místa. A poté se postaví na vyšlapané místo uprostřed zříceného kostela, a zkoumají, zda také pociťují působení pozitivních zón. Místo nepřitahuje pouze obyčejné turisty, ale také různé umělce, léčitele či milence. V prostorách chrámu se konají čas od času též svatební obřady. Ale pořád lze říct, že takto jedinečná památka není dosud navštěvována, jak by si zasloužila. Což se dobře, jelikož si člověk může v klidu vychutnat zdejší atmosféru.

Pozitivní zóna v Panenském Týnci svým tvarem připomíná kříž, uprostřed kterého je střed energie. Za ním směrem k oblouku léčivé a ještě kousek dál meditační místo. Lze to dobře na zemi rozpoznat podle toho, jak jsou místa vyšlapaná. Kdo by si přece jenom nebyl jistý, tak u vchodu se nachází nákres.

Nedostavěný chrám se skládá z kněžiště, které je přibližně 21 metrů dlouhé, 9 metrů široké a přes 20 metrů vysoké. Dále je možno spatřit jižní zeď s portálem, část západní zdi a základy zbývajících zdí. Na jediném lodním pilíři, který se zachoval, spočívá částečně zvonice, která však byla dostavěna později. Bylo by ale chybou vejít dovnitř a stejnou cestou odejít. Panenský Týnec totiž poskytuje zajímavé pohledy ze všech stran.

Tak zajímavé místo nemohli nechat bez povšimnutí ani filmaři. Točil se zde například snímek "Kytice" od K. J. Erbena ve zpracování režiséra F. A. Brabce nebo Post Coitum Juraje Jakubiska. Fotografie chrámu se také objevila na obálce zajímavé knihy "Krajiny vnitřní a vnější", kterou napsal filosof, popularizátor vědy a spisovatel Václav Cílek. Z klasické literatury se Panenský Týnec (možná ještě pod starším názvem Panenská Týnice) objevuje především v historických prózách (starší název Panenská Týnice) Václava Beneše Třebízského.