Skalní vyhlídka Strážník u Rokytnice nad Jizerou

Jsou místa, která když navštívíme ve správnou dobu, tak mají moc nás změnit. A tak občas člověk zažije příjemnou událost, na kterou se nezapomíná. Jedna taková věc se mi udála neplánovaně a nečekaně v první den roku 2014. Patrně zasáhla nějaká vyšší moc, jinak si neumím vysvětlit, že jsem se přišel na správné místo ve správný čas.

Při zimním pobytu v Rokytnici nad Jizerou jsem se toulal po okolí a podnikal kratší či delší výlety. Vše jsem zvládal po svých, tj. pěšky, jelikož kvůli sněhovým podmínkám zahálely moje běžky.

Když jsem si v knížkách a na internetu hledal informace o možných tipech na výlet a případných zajímavých cílech toulání, nejednou jsem viděl název Stráž či Strážník. A tak jsem se záhy dozvěděl, že se jedná o velice interesantní skalní vyhlídku v blízkosti Rokytnice nad Jizerou. Většinou se všichni shodovali, že je to krásné přírodní vyhlídkové místo v nadmořské výšce 778 metrů.

Tento zajímavý kopeček má také svoji historii, o čemž vypovídá i jeho název. Vrch Stráž (místní mu častěji říkají Strážník) je hoden svého jména. Byl totiž jedním ze strážných vrchů, které v minulosti sloužily ke sledování a následnému varování okolí před vpádem nepřítele. Používali k tomu signály ohněm a poselství o nebezpečí bylo tak dobře vymyšlené a propracované, že se údajně dostávalo z hor až do středu Čech.

Pohledem do mapy jsem zjistil, že vrchol i vyhlídka jsou bezproblémově dostupné z více směrů. A tak jsem po tomto vršku pokukoval při procházkách po městě i okolí a říkal si, že snad zítra nebo pozítří. Nakonec jsem se tam vydal v první den tohoto roku. Nejkratší cesta vede z dolního náměstí od autobusové zastávky nejprve po žluté a následně doprava po červené značce, stále podle ukazatelů. Je to samozřejmě stále do kopce, ale délka činí jenom něco málo přes dva kilometry. Rozhodl jsem se proto ještě projít okolo Rokytnických kapliček. Mohl jsem také nejdřív vystoupat na Stráž a poté se toulat po okolí nebo tam jít až v pozdější odpoledne, ale já jsem neplánovaně na toto kouzelné místo doputoval jednu hodinu po poledni.

Na posledním úseku cesty od rozcestí "Na Stráži" se jedná zpočátku o poměrně strmý výstup, který však není dlouhý. Je možné ho obejít po štěrkové komunikaci a v příhodnou dobu se vrátit po vyšlapané pěšině na značenou trasu.

Na vrcholovou skalku vyhlídkového místa je výstup usnadněn pomocí řetězového zábradlí. Dnešní počasí se však rozhodlo nic nedarovat těm, co sem přišli zadarmo. Skalka byla pokryta ledem a to tak, že to klouzalo více, než bylo zdrávo. Ale nikomu z těch lidí, co sem přišlo, to nemohlo ubrat na dobré náladě a úsměvu. Zajímavý byl také věkový rozdíl zúčastněných, od několika let po ty, co již něco pamatovali. Někdo donesl cukroví, jiný zase nějaké dobré ingredience, které se zalévají vařící vodou. Vypadá to, že sem přišli lidé, kteří si patrně neposílají poštovní blahopřání k Novému roku, nýbrž jdou tak učinit osobně (ona také špatně drží poštovní známka na lahvičce slivovice).

Bylo úžasně, ani mi nevadilo, že toho moc není vidět. Místní mi popsali, co bych mohl pozorovat, kdyby mi počasí přálo. Také jsem obdržel panoramatický pohled vyfotografovaný na této vyhlídce. Ze Strážníku se nabízí krásný výhled nejen na celou Rokytnici nad Jizerou, ale i na panorama Studenova, Lysé hory a Kotle. Podle místních se jedná o jeden z nejkrásnějších pohledů na rokytnické údolí vůbec.

V těsné blízkosti vyhlídky se nachází nejvyšší bod, vrch Stráž o nadmořské výšce 782 metrů. Avšak vzhledem k okolním stromům odsud nic vidět není.

Jestli jsem dobře poslouchal a pochopil, tak se zde lidé scházejí již více než deset let a zdravé jádro tvoří členové Klubu českých turistů v Rokytnici nad Jizerou. Poděkování za krásný okamžik ale patří všem, které jsem prvního dne letošního roku potkal na tomto půvabném a svým způsobem jedinečném místě.