Přední Žalý

Přední Žalý je zalesněný vrch v nadmořské výšce 1.019 metrů. Nachází se v Žalském hřbetu mezi Beneckem a Vrchlabím. Je sice nejnižší z celého hřbetu, ale zato turisticky nejatraktivnější.

Při výstupu na tento kopec je nejčastějším výchozím bodem Benecko, nejvýše položená obec v západních Krkonoších a známé lyžařské středisko v nadmořské výšce okolo 900 metrů. Od Hotelu Zlatá Vyhlídka vede cesta po červené turistické značce až k rozcestníku turistických cest na Předním Žalý. Zdejší ukazatel dává neomylně vědět, že po pár stech metrech chůze do mírného kopce čeká na člověka cíl výletu. Celkově cesta přiměřeně prudce stoupá a lze ji absolvovat za půl až třičtvrtě hodiny.

Kromě přístupu k rozhledně po červené turistické značce z Benecka je další možností použití sedačkové lanovky z Herlíkovic. Od její vrchní stanice je to k rozhledně 500 metrů. Kdo nechce jít stejnou cestou zpět, může pokračovat po červeně značené hřebenové cestě. Tato vede střídavě po rovině, do kopce i z kopce. Asi po jednom kilometru je vidět vpravo Zadní Žalý (1.036 m.n.m.), který je o 17 metrů výše položený než jeho bratříček.

Moderní ocelové nebo železobetonové konstrukce rozhleden jsou sice zajímavé, ale kouzlu staré kamenné rozhledny, kterou jsme na vrcholu Žalý objevili, se vyrovnat nemohou. Rozhledna císaře Františka Josefa, jak se správně jmenuje, byla postavena podle pokynů hraběte Haracha již roku 1892. Atmosféra kamenné stavby je úžasná. Když má člověk štěstí na dobré počasí, tak se mu otevře výhled do širého kraje i na ty nejdůležitější majestáty pohoří Krkonoš (Kotel, Sněžka, Luční hora, Černá Hora). Krásný pohled byl také na Ještěd. Většina kopců a všechna ta krása kolem vystupovala ze sněhobílého moře oblaků, které do zlatova vybarvovalo sluníčko procházející se po sytě modré obloze. Kouzelnější prostředí nevytvoří žádný grafik, malíř ani fotograf.

Kamenná rozhledna stojí ve své původní podobě na vrcholu hory Žalý dodnes. A je to dobře, jelikož Přední Žalý je kopec plochý a především zalesněný, tudíž by z něho bez rozhledny moc vidět nebylo.

Říká se, že svůj název dostal kopec Žalý podle žalu Jana Amose Komenského a českých bratří, kteří tudy svou rodnou zemi. Avšak podle jiných zdrojů bylo v tu dobu hodně sněhu a tak se nejeví pravděpodobné, aby se tam někdo vydával. Jak to bylo doopravdy, těžko mohu posoudit, jelikož mé znalosti dějin českých nejsou dokonalé, obzvlášť ne pokud se týká roku 1628. V dnešní době však množství sněhu při návštěvě kopce Žalý a rozhledny není na závadu. Pouze je potřeba si domluvit na vrcholu schůzku se sluníčkem.