Národní památník na Vítkově

Kdysi dávno byl tento vrch osázen vinicemi, poté se zde odehrála významná bitva, o trochu později postavili funkcionalistický památník, následovala jezdecká socha Jana Žižky, mauzoleum Klementa Gottwalda a po sametové revoluci další změny. Hodně toho pamatuje vrch Vítkov, který byl pojmenován po majiteli vinic měšťanovi Vítkovi z Hory již někdy ve 14. století. Funkcionalistický památník zde byl vybudován v letech 1929 až 1938 podle projektu Jana Zázvorky, přičemž první úvahy o vyjádření hrdosti a odvahy českého národa pocházejí již z konce 19. století. Původním smyslem této stavby bylo uctění památky československých legionářů a československého odboje v období 1. světové války. Po druhé světové válce byl rozšířen a využit k propagaci komunistického režimu. Vrcholem bylo v roce 1953 vybudování mauzolea Klementa Gottwalda, které však bylo o devět let později zrušeno. Rozpadající se Gottwaldovo tělo bylo odvezeno a zpopelněno. Po roce 1989 odvezli také další významné členy komunistické strany, které zde předtím slavnostně pohřbívali.

Většina lidí má tento kopec spojen ne s památníkem a muzeem, ale s jezdeckou sochou Jana Žižky. Ta však pochází z doby pozdější. Monumentální umělecké dílo bylo odhaleno až 14. července 1950, v den výročí bitvy na Vítkově. Husité tady v roce 1420 pod vedením nejslavnějšího z nich, Jana Žižky z Trocnova, porazili křižácké vojsko. Autorem návrhu jezdecké sochy, která váží 16,5 tuny, skládá se ze 120 bronzových částí a přibližně 5.000 šroubů, je sochař Bohumil Kafka. Jedná se o největší jezdeckou sochu v Česku, největší v Evropě a svými rozměry se řadí dokonce mezi největší jezdecké sochy na světě. Dovnitř sochy by se mělo vejít 14 lidí, ale to nemohu potvrdit, u toho jsem nebyl.

V současnosti se v památníku, který byl nedávno rekonstruován, nachází stálá expozice a průběžně se zde konají různé výstavy. Pro návštěvníky je připraveno posezení v útulné kavárně nebo vyhlídka na střešní terase hlavní budovy. Člověk si tak může při rozumném počasí vychutnávat úžasné pohledy na Prahu i do širého okolí stejně tak, jak činí na statném koni sedící bronzový vojevůdce s palcátem a páskou přes oko.

První stálá expozice se jmenuje Křižovatky české a československé státnosti a zachycuje významné historické okamžiky naší země od jejího vzniku v roce 1918 až do zániku Československa roku 1992. Druhá stálá expozice se jmenuje "Laboratoř moci" a nachází se v podzemních prostorách, kde bylo původně zázemí pro mumifikované tělo Klementa Gottwalda. Připomíná tudíž jeho osobu, deformaci památníku na mauzoleum i nejhorší období totality v 50. letech.

V prostoru před jezdeckou sochou se nachází žulový památník s hrobem neznámého vojína. Památník je zakryt žulovou deskou s nápisem "Sláva hrdinům padlým za vlast". O kousek výš, na průčelí podstavce jezdecké sochy, byla instalována v roce 1997 kopie původního velkého československého státního znaku od Otakara Španiela, jehož originál byl roku 1962 nahrazen státním znakem ČSSR.

Bojovník z bitvy u Zborova to ale neměl jednoduché ani po smrti. Původně se totiž od roku 1922 nacházel provizorní hrob s jeho ostatky na Staroměstské radnici, ale roku 1941 byl nacisty zničen. Po druhé světové válce bylo rozhodnuto o zřízení hrobu neznámého vojína v Památníku na vrchu Vítkově. Sovětské úřady nám však asi nedůvěřovaly a nedaly souhlas s převozem ostatků. A tak bylo zvoleno náhradní řešení a 9. října 1949 zde byl pohřben voják, který padl na Dukle. Ostatky neznámého vojína od Zborova sem byly převezeny až po poslední rekonstrukci 8. května 2010.

Při procházce areálem si lze ještě všimnout například velkých zajímavých bronzových vrat v prostoru za jezdeckou sochou. Jsou ozdobena reliéfy, jež jsou věnovány převážně výjevům z doby husitské. Na východní straně památníku je také velká, ale bohužel nefunkční fontána se dvěma sousošími. První představuje alegorii vítězství a druhé šťastnou budoucnost.

Od roku 2000 spravuje Národní památník na Vítkově Národní muzeum. Otevírací doba je v zimě jiná než po zbytek roku a tak je dobré se podívat na internet (http://www.nm.cz/Hlavni-strana/Navstivte-nas/Narodni-pamatnik-na-Vitkove.html). V současnosti (1.11.2013 až 31.3.2014) je od pondělí do středy zavřeno a od čtvrtka do neděle je možno objekt navštívit v době od 10:00 do 18:00 hodin. Výše vstupného se odvíjí od rozsahu prohlídky. Pro návštěvu celého objektu si v případě plného vstupného je potřeba připravit 110 Kč, snížené činí 60 Kč a rodinné 170 Kč. Pro expozice je to 60 Kč, 30 Kč a 90 Kč a v případě zájmu se rozhlížet ze střechy 80 Kč, 50 Kč a 130 Kč. Vstup do kavárny je zdarma.

Nejjednodušší (skoro po rovině), ale nejdelší (necelý 1,5 km) je přístup od křižovatky Ohrada. Podstatně náročnější (pořád do kopce) je cesta okolo Armádního muzea ČR na Žižkově. Patrně nejkratší a tudíž také kopcovitá cesta je od Tachovského náměstí okolo tunelu do čtvrti Karlín.