Rozhledna na vrchu Žalý

Přední Žalý je zalesněný vrch v nadmořské výšce 1.019 metrů. Nachází se v Žalském hřbetu mezi Beneckem a Vrchlabím. Při výstupu na tento kopec je výchozím bodem Benecko, nejvýše položená obec v západních Krkonoších.Zajímavá poloha tohoto lyžařského střediska v nadmořské výšce okolo 900 metrů nabízí velice krásné výhledy. A když člověk není líný a udělá si krátký a nenáročný výlet na jednu z nejstarších kamenných rozhleden v Čechách, tak může spatřit ještě více.

V případě jízdy autobusem z Jilemnice je potřeba vystoupit u Hotelu Zlatá Vyhlídka. Jestliže jede člověk autem, tak lze zaparkovat také někde poblíž (odvislé od kapacity parkovišť). My jsme byli ubytování na Benecku a tak jsme se dopravili částečně pěšky, částečně lanovkou k výše uvedenému hotelu. Z tohoto místa jsme pokračovali po červené turistické značce až k rozcestníku turistických cest na Předním Žalý. Zde jsme objevili ukazatel a po pár stech metrech chůze do mírného kopce přicházíme k cíli našeho výletu. Celkově vede cesta do přiměřeně prudkého stoupání a lze ji absolvovat za půl až třičtvrtě hodiny.

Moderní ocelové nebo železobetonové konstrukce rozhleden jsou sice zajímavé, ale kouzlu staré kamenné rozhledny, kterou jsme na vrcholu Žalý objevili, se vyrovnat nemohou. Rozhledna císaře Františka Josefa, jak se správně jmenuje, byla postavena podle pokynů hraběte Haracha již roku 1892. Tehdy byla součástí restaurace, která však později podlehla požáru.

Atmosféra kamenné stavby je úžasná. Provází člověka od prvního do posledního schodu. Celkem jich je 89. Během chůze po točitém schodišti si prohlížíme zajímavou expozice ptáků. Někteří opeřenci jsou vycpaní, další spleteni z větví nebo vytvořeni z papíru a hledí na nás ze všech stran. My nehledíme pouze na ně, ale také ven malým kulatým okénkem. Již se nemůžeme dočkat slibované odměny, která má přijít nahoře. Po vystoupání na horní část této 18 metrů vysoké rozhledny, poznáváme, že je pravda, co se říká. Když má člověk štěstí na dobré počasí (my jsme ho měli více než dost), tak se mu otevře výhled do širého kraje. Užívali jsme si tudíž nezapomenutelné rozhledy do kraje i na ty nejdůležitější majestáty pohoří Krkonoš (Kotel, Sněžka, Luční hora, Černá Hora). Krásný pohled byl také na Ještěd. Většina kopců a všechna ta krása kolem vystupovala ze sněhobílého moře oblaků, které do zlatova vybarvovalo sluníčko procházející se po sytě modré obloze. Kouzelnější prostředí nevytvoří žádný grafik, malíř ani fotograf.

Kamenná rozhledna stojí ve své původní podobě na vrcholu hory Žalý dodnes. Přístupná je denně od 10 do 16 hodin. Vše je ale závislé na počasí. Vstupné činí 20 Kč pro dospělé, polovinu pro děti. Nově postavená chata má příjemnou atmosféru dřeva a kachlových kamen. Otevřeno je také každý den od 10 do 17 hodin. Klíče od věže jsou k zapůjčení v restauraci. Je možno se zde občerstvit, v létě zahnat žízeň nebo v zimě se zahřát dobrým teplým nápojem.

Kromě přístupu k rozhledně po červené turistické značce z Benecka je další možností použití sedačkové lanovky z Herlíkovic. Od její vrchní stanice je to k rozhledně 500 metrů. Kdo nechce jít stejnou cestou zpět, může pokračovat po červeně značené hřebenové cestě. Tato vede střídavě po rovině, do kopce i z kopce. Asi po jednom kilometru je vidět vpravo Zadní Žalý (1.036 m.n.m.), který je o 17 metrů výše položený než jeho bratříček.

Říká se, že svůj název dostal kopec Žalý podle žalu Jana Amose Komenského a českých bratří, kteří tudy svou rodnou zemi. Avšak podle jiných zdrojů bylo v tu dobu hodně sněhu a tak se nejeví pravděpodobné, aby se tam někdo vydával. Jak to bylo doopravdy, těžko mohu posoudit, jelikož mé znalosti dějin českých nejsou dokonalé, obzvlášť ne pokud se týká roku 1628. V dnešní době však množství sněhu při návštěvě kopce Žalý a rozhledny není na závadu. Pouze je potřeba si domluvit na vrcholu schůzku se sluníčkem.